Berlín - Výstup z jaderné energetiky naplánovala v Německu vláda sociálních demokratů a zelených už před jedenácti lety. Do roku 2021 chtěla zrušit provoz v osmi ze sedmnácti atomových elektráren v zemi.
Současný kabinet křesťanských demokratů a liberálů přišel v pondělí s ještě ambicióznějším plánem. Sedm reaktorů, které odstavil po březnové havárii v japonské elektrárně Fukušima, už nebude opětovně připojovat do sítě.
Osmý zůstane do roku 2013 připraven jako rezervní zdroj pro případ, že by Spolková republika Německo v příštích pěti letech pocítila nedostatek elektřiny.
Zároveň bude intenzivně budovat větrné a solární parky a postaví také další elektrárny na zemní plyn.
Dalších šest atomových elektráren bude odstaveno do roku 2021 a o rok později skončí zbývající tři centrály.
Spotřeba musí klesnout
Aby tento plán dodržela, plánuje vláda kancléřky Angely Merkelové, že do roku 2020 sníží spotřebu elektrické energie o deset procent. Zároveň má narůst podíl obnovitelných zdrojů energie ze současných přibližně sedmnácti na pětatřicet procent.
Také bude muset stoupnout celkový výkon paroplynových elektráren. Ty v současnosti kryjí třináct procent spotřeby elektřiny v Německu. Spolková republika - podobně jako další evropské země - chce začít využívat velké zásoby zemního plynu uložené v břidličných formacích, ačkoliv proti tomu protestují ekologické organizace.
"Náš systém zásobování elektrickou energií musí být od základu změněn," cituje Merkelovou agentura Reuters. "Chceme, aby elektřina budoucnosti byla získávána z bezpečnějších zdrojů, zároveň ale také, aby celý systém byl spolehlivý a ekonomický."
Ani navýšení podílu plynových elektráren však zjevně nebude stačit k tomu, aby se pokryl výpadek vzniklý odstavením jaderných centrál.
Ke slovu tak zřejmě přijdou uhelné elektrárny vybavené nejmodernějšími filtry. Ty nyní zajišťují 43 procent spotřeby.
Stamiliardové investice
Skutečné náklady výstupu z jaderné energetiky vláda v Berlíně i experti vyčíslují zatím jen přibližně.
Mohlo by se jednat o sto až 200 miliard eur, podle všeho budou ale celkové investice do výstavby nových větrníků, solárních parků a elektráren spalujících biomasu, plyn a uhlí ještě o několik stovek miliard eur vyšší.
Jakkoli zastánci jádra hovoří o tom, že atomová energie patří k těm nejlevnějším, faktem je, že zatímco jedna kilowatthodina elektřiny vyrobená v jaderné centrále nyní přijde na 12,8 eurocentu, v uhelných elektrárnách se vyrábí v průměru za 12,1 eurocentu.
Ještě levnější je energie z vody a větru. V prvním případě stojí jedna kilowatthodina proudu 6,5, ve druhém 7,6 eurocentu.
Drahá je v prvé řadě elektřina vyrobená v solárních parcích. Ta přijde až na třicet eurocentů za kilowatthodinu.