Němci si chtějí zvýšit platy. Proč ne, rosteme, říkají

Radim Klekner Radim Klekner
15. 3. 2012 8:10
Minimální mzdu pobírala v Německu čtvrtina pracujících
Nejvyšší příjem měl loni šéf VW Winterkorn - 17,4 milonu eur, nejnižší mzda se pohybovala na úrovni 12 tisíc.
Nejvyšší příjem měl loni šéf VW Winterkorn - 17,4 milonu eur, nejnižší mzda se pohybovala na úrovni 12 tisíc. | Foto: Thinkstock

Berlín - Německá ekonomika má v druhé polovině roku začít růst, a ve Spolkové republice se proto znovu mluví o zvyšování mezd. A to včetně mzdy minimální, která sice není uzákoněná, v řadě oborů se ale dodržuje.

O velký poprask se nedávno postarala spolková ministryně práce za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Ursula van der Leyenová, která se vyslovila pro výrazný nárůst platů.

Reagovala tak na požadavek odborového svazu IG Metall, který od zaměstnavatelů očekává zvýšení mezd o 6,5 procenta. Totéž požadují odbory ve veřejném sektoru.

"V uplynulých letech jsme v Německu pilně pracovali a byli velmi zdrženliví, co se týče zvyšování mezd," citoval van der Leyenovou deník Spiegel on-line. "Německé hospodářství teď zaznamenalo velké zisky a zaměstnanci se na nich musejí podílet." 

Německá ekonomika loni vzrostla o překvapivých 2,7 procenta a kupříkladu koncern VW zaznamenal rekordní zisk ve výši 15,8 miliardy eur.

Pro letošek prognózy hovoří o růstu na úrovni pouhých sedm desetin procenta, již ve třetím čtvrtletí má ale v Německu začít konjunktura a nálada mezi podnikateli je silně optimistická.

Za vyšší mzdy se začala bít ministryně práce za Křesťanskodemokratickou unii Ursula von der Leyen.
Za vyšší mzdy se začala bít ministryně práce za Křesťanskodemokratickou unii Ursula von der Leyen. | Foto: Deutscher Bundestag/Ute Grabowsky/photothek.net

V souladu s tím rostou také platy manažerů - loni se zvedly v průměru o devět procent. Předseda představenstva VW Martin Winterkorn včetně odměn bral 17,4 milionu eur, šéf Siemensu Peter Löscher 9,8 milionu.

Propastné rozdíly

Čtyřiadvacet procent německých zaměstnanců (přibližně deset milionů osob) se naopak muselo spokojit s "nejnižší možnou" mzdou ve výši 1600 eur měsíčně, odpovídající 9,15 eura na hodinu. Jejich počet se tak oproti roku 2010 zvýšil o 2,3 milionu.

Podle Institutu pro práci a kvalifikaci při univerzitě v Duisburgu-Essenu ale ve skutečnosti nejméně dva a půl milionu zaměstnanců pobíralo měsíční mzdu na hranici 1000 eur.

Polovina z nich přitom pracovala na plný úvazek a v řadě případů se rozhodně nejednalo o vysloveně nekvalifikovanou práci. Van der Leyenová navíc poukazuje na to, že nezaměstnanost v Německu se nyní drží pod celoevropským průměrem na úrovni 7,4 procenta.

Obvyklý argument zastánců co nejnižší minimální mzdy je právě ten, že při jejím navýšení vzroste automaticky počet lidí bez práce. Minimální mzda má ale vliv i na celkovou úroveň platů a nutí zaměstnavatele zvyšovat mzdy na vyšších příčkách platového žebříčku.

Na druhé straně ale výrazně snižuje zisky firem, a tím často i odměny manažerů.

Minimální mzdu pobírala v Německu čtvrtina pracujících (ilustrační foto).
Minimální mzdu pobírala v Německu čtvrtina pracujících (ilustrační foto). | Foto: Karel Toman

V roce 2010 pobíralo deset procent nejlépe vydělávajících Němců (od 89 tisíc eur ročního příjmu) čtvrtinu celkového objemu vyplacených mezd a odměn. Tedy totéž, co dohromady vydělalo 45 procent daňových poplatníků s nejnižšími příjmy. Ty se pohybovaly od 1680 do 25 000 eur ročně.

"Královská" minimální mzda

V celoevropském srovnání pobírají ovšem němečtí zaměstnanci přímo "královskou" minimální mzdu. Ta se totiž pohybuje na dvou třetinách mediánu, tedy toho, co na výplatních páskách vidí polovina těch, kdo mají práci.

V Rakousku činí zákonem stanovená minimální měsíční mzda 1000 eur, v Řecku 585 eur, v Polsku 362 eur (1500 zlotých), v Česku 315 eur (8 000 Kč), v Rusku 109 eur (4330 rublů). Vyšší minimální mzda než v Německu je jen v Lucembursku (1682 eur) a Dánsku (2474 eur). 

Vysoká je i v dalších skandinávských zemích, které ji rovněž nemají uzákoněnu.  

Průměrná mzda v Německu je udávána částkou 4100 eur měsíčně, po započítání všech práceschopných osob, ať již nezaměstnaných či pracujících na částečný úvazek, stejně jako důchodců, z nichž část je stále zaměstnána, ale tato suma klesne na přibližně 2700 eur. 

Uzákonění minimální mzdy na úrovni deseti eur za hodinu požadoval na pátečním předvolebním mítinku ve Frankfurtu nad Mohanem bývalý předseda Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a současný vůdce parlamentní frakce za stranu Die Linke (Levice) ve spolkové zemi Sársko Oskar Lafontaine.

Ten se na druhou stranu vyslovil pro zavedení "milionářské" daně a zdanění zisků bankovních domů, jimiž se to ve Frankfurtu jen hemží. Nejvyšší příjmy v Německu jsou přitom již dnes od hranice 52 882 eur ročně (4400 eur měsíčně) daněny dvaačtyřiceti procenty. 

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Festival Malá inventura začal udílením cen České divadelní DNA

Asociace nezávislých divadel Českých republiky, režisér Jakub Čermák za inscenaci souboru Depresivní děti touží po penězích a Divadlo X10 se stali držiteli cen Česká divadelní DNA za mimořádný počin na poli nového divadla. Ocenění za dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla získal časopis Svět a divadlo, cenu za podporu a prezentaci české kultury v zahraničí obdržela předsedkyně občanského sdružení Tanec Praha Yvona Kreuzmannová. Předáním cen ve čtvrtek večer v pražském divadle Studio Hrdinů začal 18. ročník festivalu Malá inventura. Ten na více než 20 místech v Praze nabídne pět desítek inscenací, potrvá 10 dnů.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Irský premiér Leo Varadkar podal demisi

Irský premiér Leo Varadkar ve čtvrtek podal demisi. V čele vlády nicméně zůstane do doby, než se podaří zvolit jeho nástupce. V Irsku se na počátku února konaly předčasné parlamentní volby. Tři velké strany získaly zhruba stejný počet mandátů a cesta k vytvoření nové vlády je vzhledem k jejich vzájemné nevraživosti složitá. Kvůli rozložení sil není vyloučené ani to, že se budou konat další předčasné volby.

Poslanci takzvaného Dáilu, tedy dolní komory irského parlamentu, se ve čtvrtek sešli na ustavující schůzi. Podle očekávání se žádné ze tří velkých stran nepodařilo získat dostatek hlasů, aby byl její kandidát zvolen novým premiérem.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Tesla může vykácet část lesa na pozemku pro továrnu u Berlína, rozhodl soud

Americký výrobce elektromobilů Tesla může pokračovat v kácení lesa na pozemku nedaleko Berlína, kde chce vybudovat první továrnu v Evropě. Rozhodl o tom dnes berlínský vrchní správní soud, který zamítl stížnosti dvou ekologických organizací. Proti rozhodnutí se nelze odvolat, informovala agentura DPA.

Přípravu pozemku na výstavbu továrny v braniborské obci Grünheide, která leží několik kilometrů jihovýchodně od německé metropole, pozastavil vrchní správní soud v pondělí, aby mohl posoudit stížnosti ochránců přírody. Dnes rozhodl, že americká firma splnila všechny zákonné požadavky nutné ke kácení lesa. Před začátkem vegetačního období hodlá Tesla vykácet borovicový les na rozloze 90 hektarů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Nové Mexiko žaluje internetovou společnost Google, firma prý sbírala osobní údaje školáků

Generální prokurátor Nového Mexika Hector Balderas zažaloval americkou internetovou společnost Google. Tvrdí, že firma v tomto státě získala osobní údaje školáků, čímž porušila jejich právo na soukromí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Google podle Balderase využil řadu svých produktů, jako je například e-mailová služba Gmail, ke sběru informací o studentech ve věku do 13 let, a to bez souhlasu jejich rodičů.

Balderas již předloni podal podobnou žalobu na Google a několik dalších technologických podniků, ve které firmy obvinil z nezákonného sběru údajů z mobilních aplikací určených dětem. Firmy pochybení popírají, na rozhodnutí soudu se stále čeká.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Bývalý poradce prezidenta USA Trumpa byl odsouzen na 40 měsíců do vězení

Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa byl odsouzen ke 40 měsícům vězení. Roger Stone byl loni shledán vinným v sedmi bodech obžaloby včetně lhaní Kongresu, ovlivňování svědka a maření vyšetřování. Prokuratura původně požadovala trest v rozmezí sedmi až devíti let.

Trump navržený trest kritizoval jako příliš přísný a ministr spravedlnosti William Barr doporučil nižší trest.

Podle dnešního rozsudku dostal Stone 18 měsíců za ovlivňování svědka, 12 měsíců za lhaní a 40 měsíců za maření vyšetřování. Tresty si bude odpykávat souběžně. K verdiktu patří ještě pokuta 20 tisíc dolarů (465 tisíc korun).

Trump na rozsudek reagoval sdělením, že bude případ sledovat a v určité chvíli učiní patřičné rozhodnutí. Stone má podle něj velkou šanci na "naprosté očištění".

Zdroj: ČTK
Další zprávy