Gorleben - Hlavní událost spojená s protijadernými protesty v Německu je znovu tady.
Do země dorazil speciální vlak, který v pátek vyjel z francouzského přístavu Valognes. Souprava, která míří do dolnosaského Gorlebenu, veze vyhořelé jaderné palivo. A desetitisíce Němců se podle očekávání bouří.
Vláda kancléřky Angely Merkelové nedávno rozhodla o tom, že německé atomové elektrárny zůstanou v provozu v průměru ještě dalších dvanáct let. Přinejmenším stejně tak dlouho má být zaváženo jaderným odpadem i provizorní úložiště vyhořelého paliva na levém břehu Labe.
V Německu se proti plánu vlády zvedla mohutná vlna odporu. Ta měla mimo jiné za následek, že Zelení v průzkumech předstihli sociální demokracii a stali se co do popularity nejsilnější opoziční stranou v zemi. Dělají si dokonce ambice ucházet se v příštích volbách o kancléřský úřad.
Odpůrci atomové energie cestu transportu vyhořelého paliva bedlivě sledují a připravili řadu blokád. Organizátoři protestů, k nimž patří i ekologické hnutí Greenpeace, odhadují, že o víkendu by v Gorlebenu a jeho okolí mohlo demonstrovat na třicet tisíc lidí.
"Poslední protesty v roce 2008 byly provázeny střety s policií," řekl Aktuálně.cz už v pátek Jan Haase z německé pobočky Greenpeace. "Transport však tak jako v předchozích letech, dojel na místo určení."
1000 kilometrů do Německa
Kudy přesně se bude transport po železnici do Spolkové republiky ubírat, přepravce tají. Jisté ale je, že vlaková souprava s jedenácti litinovými kontejnery typu Castor, z nichž každý obsahuje 28 speciálních nádob, ve kterých je jaderné palivo v pevném stavu zalito do skla, urazí po kolejích okolo jednoho tisíce kilometrů.
Do normanského Valognes dorazilo palivo z továrny na zpracování jaderného odpadu společnosti Areva nacházející se u bretaňského Cherbourgu. Do Německa putuje přes lamanšský přístav Caen a lotrinskou metropoli Mety.
Při minulých protestech se odpůrci jaderné energie připoutávali řetězy ke kolejím nebo viseli na horolezeckých lanech z korun stromů nad tratí. Policie cestu transportu nakonec vždy uvolnila, stálo ji to ale nemalé úsilí.
Odborová organizace německých policistů, která má v nasazení 17 tisíc mužů, požaduje, aby atomové koncerny za transport paliva platily speciální daň.
Přepravu kontejnerů a opatření spojená se zajištěním bezpečnosti transportu totiž hradí němečtí daňoví poplatníci.
"Koncerny by měly zaplatit bezpečnostní poplatek ve výši 50 milionů eur," řekl deníku Neue Osnabrücke Zeitung předseda Německých policejních odborů Rainer Wendt.
Dolnosaský ministr vnitra za křesťanskodemokratickou unii (CDU) Uwe Schünemann zase chce, aby náklady ve výši 25 milionů eur, které v souvislosti s transportem do Gorlebenu vznikají místní vládě, se hradily ze státního rozpočtu.
Energetické koncerny přitom již platí "jadernou daň" ve výši 2,3 miliardy eur ročně a dalších 15 miliard eur dají na podporu alternativních zdrojů energie. Jaderná daň nicméně vyprší v příštím roce.
Úložiště ve starém solném dole
Na stranu odpůrců atomové energie se postavil i předseda Německé evangelické církve (EKD) Nikolaus Schneider.
Podobně jako aktivistům Greenpeace mu dělá starost fakt, že jako trvalé úložiště jaderného odpadu, které chce v Gorlebenu vybudovat spolková vláda, má sloužit opuštěný solný důl.
"Bezpečnost dolu u Gorlebenu není dostatečně zajištěna," tvrdí Schneider. "Vzhledem k rizikům spojeným s dlouhodobým skladováním radioaktivního materiálu visí ale otazník nad celým konceptem jaderné technologie."
Podle Greenpeace činí radioaktivita odpadu převáženého letos do Gorlebenu a pocházejícího z německých atomových elektráren 3000 Petabeckerelů (3 triliony beckerelů). To je přibližně čtvrtina záření, jež se uvolnilo při jaderné katastrofě elektrárny v ukrajinském Černobylu.
Jeden becquerel vyjadřuje takovou úroveň aktivity radioaktivní látky, kdy během jedné sekundy dojde k rozpadu jednoho atomového jádra.
"Jaderný odpad, který je už nyní uložen v Gorlebenu, zde zůstane nejméně čtyřicet let a nesmí se s ním hýbat," řekl Aktuálně.cz Haase. "Někdejší vláda sociálních demokratů a Zelených vyhlásila před deseti lety moratorium týkající se konečného rozhodnutí o úložišti. To letos vypršelo a nová vláda křesťanských demokratů a liberálů chce solný důl nechat nově prozkoumat."
Zákon, na jehož základě by měl Gorleben jako úložiště jaderného odpadu fungovat přinejmenším do doby, kdy bude vyřazena z provozu většina německých atomových elektráren, už vláda schválila. Ještě ho ale musí podepsat spolkový prezident Christian Wulff. Vstoupit v platnost má 1. ledna příštího roku.
Transport s vyhořelým palivem by měl do Gorlebenu dorazit v pondělí ráno. Pokud se tedy policii, tak jako v minulých letech, podaří odstranit vlaku z cesty všechny demonstranty.
