Washington - O nevyhnutelném pádu šestitunové družice UARS, které došlo palivo a na oběžné dráze už ji drží jen setrvačnost, toho už bylo napsáno mnoho.
Kromě oficiálních informací Amerického úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) a názorů odborníků se objevila i řada spekulací, polopravd a úplných výmyslů. V ruských médiích dokonce kolovala fáma, že úlomky satelitu, vážící zhruba půl tuny, zasáhnou Moskvu.
V následujícím textu jsme se proto pokusili shrnout všechna podstatná fakta o zařízení Upper Atmosphere Research Satellite a jeho neřízeném sestupu do atmosféry.
Kdy a kam UARS dopadne?
Na zemský povrch dopadnou pouze úlomky šestitunové družice. Ty se oddělí ve výšce 80 - 45 kilometrů. Podle matematických výpočtů jich bude 26 a nejtěžší bude vážit 159 kilogramů. Kam přibližně úlomky dopadnou, bude možné určit až zhruba dvě hodiny před dopadem. S největší pravděpodobností ale popadají v okruhu 800 kilometrů.
Jisté je, že nespadnou na severní ani jižní pól. Trosky můžou spadnout pouze v rozmezí 57 stupňů severní šířky a 57 stupňů jižní šířky.
Odborníkům už se podařilo zpřesnit alespoň předpokládaný čas dopadu na jediný den. Dnem D je pátek. Odhadovat přesný čas ale zatím není možné.
Je důvod k obavám?
Obavy nejsou namístě. Riziko, že by trosky někoho zabily, nebo způsobily rozsáhlejší škody na majetku, je 1:3200. Jinými slovy na 99,97 procent úlomky satelitu nikoho nezasáhnou. Je třeba si uvědomit, že 70 % zemského povrchu tvoří oceány a ani pevnina není zcela obydlena.
Server Weather.com vypočítal, že se šance konkrétního člověka, že bude zasažen, pohybuje okolo 1:21 bilionům. Pro srovnání, šance, že do vás uhodí blesk, je mnohonásobně vyšší, asi 1:775 000.
Proč NASA nezajistila kontrolovaný pád?
Když byla družice v roce 1991 na oběžnou dráhu vypuštěna, neexistovaly ještě přísné předpisy, které nařizují vybavit zařízení dostatkem paliva pro řízený sestup. Když UARS v roce 2005 dosloužil, byl zbytek paliva použit na odstavení sondy na "likvidační" oběžnou dráhu. To znamená, že satelit od té doby obíhá kolem země jen díky setrvačnosti a zemská přitažlivost ho pomalu zpomaluje a stahuje dolů.
Jak to, že NASA neví, kam úlomky dopadnou?
Odborníci z NASA dráhu sondy stále sledují. Problém je v tom, že není možné přesně vypočítat, jak rychle bude v nejbližších desítkách hodin zpomalovat, a tedy ani kde přesně vstoupí do atmosféry. Faktorů, které to ovlivňují, je jednoduše příliš mnoho. Z toho důvodu není možné vypočítat, jak přesně se družice rozlomí, ani dráhu letu jejích zbytků.
Kdy budeme mít jasno?
Až trosky spadnou. Matematické modely se s blížícím se pádem družice sice neustále zpřesňují, stoprocentní ale nebudou ani několik minut před dopadem. Dráhu satelitu můžete sledovat v reálném čase. Pokud ale nebude v době pádu přímo nad vámi, je nebezpečí téměř nulové.
