Jerevan - Ruská armáda bude využívat základny v Arménii minimálně do roku 2044 a zároveň hostitelské zemi dodá moderní zbraně a vojenskou techniku.
Novou smlouvu o působení ruských vojsk na arménském území dnes podepsali v Jerevanu prezidenti obou států Dmitrij Medveděv a Serž Sarksjan.
Původní dohoda z roku 1995 počítala s ruskou přítomností jen na pětadvacet let. Nová dohoda zakotvuje, že vojáci budou hájit nejen bezpečnost Ruské federace, ale také zájmy a bezpečnost Arménské republiky.
Ruští vojáci mají na arménských základnách stíhačky MiG-29 a také rakety země-vzduch S-300.
Podle ruských komentátorů jde hlavně o posílení ruského vlivu na Kavkaze a základny jsou namířeny především proti Turecku, jehož vztahy s Arménií jsou kvůli historickým sporům o genocidu z konce první světové války špatné a hranice mezi oběma státy je stále uzavřená.
Arménie vedla se sousedním Ázerbájdžánem v první polovině devadesátých let válku o Náhorní Kačabách. Skončila jejím vítězstvím a Karabach ovládají Arméni, Ázerbájdžán však hrozí, že se znovu pokusí region získat zpět silou.
Dohoda, kterou dnes podepsali prezidenti, Arménii nezaručuje, že jí Rusko při konfliktu s Ázerbájdžánem pomůže. Arménští politici ovšem přítomnost ruských vojáků považují za odstrašující prvek pro Ázerbájdžánce.
Oblast je pro Evropu důležitá z hlediska energetiky. Blízko Karabachu i Arménie vede ropovod z Baku do tureckého Ceyhanu, kterým na západ proudí ropa z nalezišť u Kaspického moře.
Rusové už mají na Kavkaze základny ve dvou regionech, které se s jejich pomocí odtrhly od Gruzie.V Jižní Osetii a Abcházii, kde jsou rovněž rozmístěny rakety země-vzduch S-300.
Arménská vláda je na rozdíl od gruzínské orientována na Moskvu a neaspiruje na vstup do Evropské unie ani NATO. Přesto se Arménie zúčastnila loni v Praze summitu unie s šesti bývalými republikami SSSR v rámci projektu "Východního partnerství."
