Bratislava - Na Slovensku zřejmě přibudou další zdi, které mají oddělit romskou komunitu od okolních obyvatel. Město Vrútky na severu země chce tímto způsobem vyřešit napětí mezi místními Romy a občany ze sousedních bytovek.

Podobné stavby vyrostly ve vícero městech a obcích, zejména na východě země.

"Uděláme tam nový, betonový plot mezi školkou a romskou komunitou a další při bytovkách, abychom eliminovali hluk a snížili to znepříjemňování života občanům, kteří tam žijí," citoval list Pravda primátora města Milana Mazúra.

Kritiky se neobává. "Není to segregace. Je to požadavek občanů pro jejich bezpečnost," dodal.

Romové začali v jedné z ulic města přibývat poté, co se u místní železniční stanice zbouraly někdejší bytovky pro pracovníky drah. V nové lokalitě se nyní v asi pěti domečcích a třech unimobuňkách tísní přes 200 lidí.

"Je to problematické místo, kde se seskupují Romové i z jiných částí republiky, zejména z východu," poznamenal Mazúr.

Vedle této lokality se nachází mateřská škola, domov důchodců a další bytovky. Vícero penzistů si stěžovalo, že Romové jim nadávají, špiní pod okny a plivou na ně. Romská komunita chystanou výstavbu dva metry vysoké zdi naopak kritizovala.

Podobné zdi, které romské organizace v minulosti označily za projev segregace Romů, vyrostly také v obcích Ostrovany a Lomnička, v Šečovcích nebo v Trebišově a Michalovcích.

Na Slovensku žije podle odhadů několik stovek tisíc Romů, k etniku se však hlásí jen část z nich. Slovensko si dosud nedokázalo poradit s osadami, kde mnozí Romové žijí v nevyhovujících hygienických podmínkách.

V Česku se zřejmě nejznámějším případem stavění zdi s cílem oddělit Romy od ostatních obyvatel stala v roce 1999 výstavba betonového plotu v jedné ze čtvrtí Ústí nad Labem. Stavba byla ale odstraněna po šesti týdnech na nátlak vlády a po protestech českých i zahraničních ochránců lidských práv.