V praxi se zákon kromě nového názvu projevil tím, že ve vedení veřejnoprávní stanice předčasně skončil její generální ředitel Ľuboš Machaj. Opozice i nespokojení zaměstnanci RTVS označili zákon za prostředek, kterým chce vládní koalice veřejnoprávní médium ovládnout. To vláda odmítá a rovněž podle Pellegriniho není na zákonu nic závadného. Trojice opozičních stran v pondělí oznámila, že zákon napadla u ústavního soudu.
Pellegrini vyjádřil naději, že vládní koalice vybere k řízení veřejnoprávních médií odborníky. Řízením STVR byl v pondělí dočasně pověřen Igor Slanina. Ten v minulosti skoro 20 let působil v reklamní společnosti Akzent Media, býval šéfem Technických služeb Starého Města v Bratislavě a také ředitelem Media RTVS, tedy exkluzivního prodejce vysílacího času, připomněl server HNonline.sk.
Prezidentská kancelář ještě minulou středu tvrdila, že Pellegrini rozhodne o podpisu zákona o STVR až tento týden. Schválený text ovšem počítal s tím, že zákon vstoupí v platnost už na začátku července, k tomu bylo potřeba, aby byl včas oficiálně publikován.
"Peter Pellegrini měl v úvodu svého působení jedinečnou šanci ukázat, že dodrží své sliby a bude prezidentem všech. Bohužel se potvrdilo, že se nedokáže oprostit od vládní koalice a bude jen její prodlouženou rukou v paláci," uvedl v reakci předseda opoziční strany Svoboda a solidarita Branislav Gröhling.
Slovenské opoziční strany Progresivní Slovensko (PS), Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a SaS mezitím oznámily, že podaly v souvislosti se zákonem stížnost k ústavnímu soudu. Jako hlavní důvody v tiskové zprávě uvádějí vyloučení veřejnosti z legislativního procesu a nesoulad s Evropským aktem o svobodě médií nebo s články slovenské ústavy. Zástupci stran jsou přesvědčeni, že zákon je protiústavní a že jeho jediným cílem je ovládnutí veřejnoprávních médií ze strany vládní koalice, uvedl předseda PS Michal Šimečka.
Pellegrini nastoupil do prezidentského úřadu v polovině června. Na začátku června rezignoval na funkci šéfa vládní strany Hlas - sociální demokracie, jejíž poslanci spolu se zástupci dvou zbylých vládních stran návrh zákona o STVR ve sněmovně prosadili.
"Neprosadily se ani argumenty, že zákon o STVR popírá vícero principů svobodné novinářské tvorby garantované v Evropském aktu o svobodě médií, tedy je v rozporu s evropskou legislativou," napsala Iniciativa za veřejnoprávnost a nezávislost, ve které se sdružili nespokojení zaměstnanci RTVS. Ti dříve žádali hlavu státu, aby zákon o STVR vetovala.
Pellegriniho odůvodnění
Pellegrini v pondělním vyjádření zveřejněném prezidentskou kanceláří uvedl, že po seznámení se s přijatým zákonem dospěl k přesvědčení, že "nevytváří důvodné podezření z nesouladu s ústavou" a "ani není zásahem do svobody slova", a proto se rozhodl zákon podepsat tak, aby mohl ve schváleném termínu vstoupit v platnost.
Pellegriniho se v obraně před kritiky zastala strana premiéra Roberta Fica. "Skončila éra, kdy opozice a média zakřičely a hlava státu se postavila na jejich stranu bez ohledu na zájmy veřejnosti," uvedl Směr-sociální demokracie. Strana také ocenila ministryni kultury Martinu Šimkovičovou za prosazování mediálních zákonů.
Ve schváleném textu prezident podle prohlášení nezaznamenal rozpor ani s aktuálními mezinárodními normami. Upozornil ale vládní koalici, že od srpna příštího roku začne platit nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o společném rámci pro mediální služby a také upravující směrnice o svobodě médií, a proto bude podle Pellegriniho úkolem vlády a parlamentu posoudit soulad slovenského zákona s budoucími unijními normami a během příštích 13 měsíců je případně uvést do souladu.
Pokud se slovenský zákon stane předmětem zájmu EU, prezident věří, že "vůči Slovensku uplatní stejný metr jako vůči jiným zemím, ve kterých došlo ke změnám ve veřejnoprávních médiích za podstatně bouřlivějších okolností". Pellegrini vybídl vládní koalici, aby k větší odbornosti v řízení veřejnoprávního média, které se dovolává, sama přispěla zvolením odborníků, za které hovoří jejich práce, "a ne výstřelky na sociálních sítích či zpochybňování základních vědeckých faktů".
Koncem dubna rozruch v médiích a veřejnosti vyvolal blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala tím, že v televizní debatě zapochyboval o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá.
Slanina jako dočasný šéf
STVR do zvolení nového ředitele povede dočasný šéf, kterým místopředseda sněmovny Peter Žiga jmenoval Slaninu. Příštího řádného ředitele STVR bude podle zákona volit rada televize a rozhlasu v novém složení, také dosavadním členům rady RTVS totiž skončilo funkční období. Čtyři členy rady STVR jmenuje ministryně kultury Šimkovičová, zbylých pět zvolí parlament. Nejbližší řádná schůze sněmovny je plánována na září.
Šimkovičová při zdůvodnění zákona před poslanci tvrdila, že vysílání RTVS začalo postupně ztrácet prvky objektivnosti a rezignovalo na vyváženost. Opozice už předem uvedla, že zákon nechá přezkoumat Ústavním soudem. Proti nové právní úpravě protestovali pracovníci RTVS také formou výstražné stávky.
Někteří vládní politici na Slovensku, kteří se ujali moci loni v říjnu po předčasných parlamentních volbách, zvýšili tlak také na jiné redakce. Například premiér Robert Fico označil za nepřátelská čtyři soukromá média, včetně nejsledovanější televize Markíza z české skupiny PPF, a přestal jim odpovídat na dotazy.
V Markíze pak propukl spor mezi redaktory a vedením o podobu zpravodajství. Moderátor politického diskusního pořadu Markízy Michal Kovačič v živém vysílání vedení stanice kritizoval a varoval před takzvanou orbánizací médií na Slovensku, tedy možným získáním kontroly nad médii vládní mocí po vzoru kroků maďarského premiéra Viktora Orbána. Vedení televize kritiku odmítlo, moderátorovi pak televize dala výpověď.
Video: Na Slovensku je výjimečně toxická atmosféra. Motivuje devianty, říká exministr Káčer (17. 5. 2024)
