O místo po Mayové v čele konzervativců se utká deset kandidátů, favoritem je Johnson

ČTK ČTK
10. 6. 2019 21:35
Do čtvrtečního prvního kola volby nového lídra britské Konzervativní strany, která vyvrcholí za šest týdnů, půjde deset kandidátů. Z 11 ohlášených uchazečů pouze jeden nedokázal nasbírat podpisy osmi konzervativních poslanců, což byla podmínka pro podání přihlášky do procesu. Nová tvář vládní strany zároveň vystřídá v čele vlády končící premiérku Theresu Mayovou, které se doma nepodařilo prosadit dohody s EU o odchodu ze společenství. Podle médií má zatím největší podporu bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
Boris Johnson.
Boris Johnson. | Foto: ČTK

Vedle jednoho z nejznámějších stoupenců brexitu kandiduje také jeho nástupce na postu šéfa diplomacie Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove, ministr zdravotnictví Matt Hancock či ministr vnitra Sajid Javid.

Z nevládních kandidátů má kromě Johnsona zřejmě největší šance bývalý ministr pro brexit a potomek židovského uprchlíka z předválečného Československa Dominic Raab, výrazně menší naděje už má někdejší ministryně práce Esther McVeyová.

Právě začínající volba je rozdělena do dvou fází. V té první rozhodují poslanci, kteří sérií hlasování zúží pole kandidátů na dvojici s největší podporou. Tato část začne ve čtvrtek a měla by být hotová do 21. června. Následně se mezi finálovou dvojicí bude rozhodovat více než 150 tisíc řadových členů Konzervativní strany. Vítěz bude znám v týdnu od 22. července.

Klíčovým tématem jsou plány jednotlivých kandidátů v otázce britského odchodu z Evropské unie, která s odchodem Mayové zůstává tři roky po referendu nedořešená.

Řada potenciálních lídrů se shoduje, že pokud konzervativci "rozvod" s unií nedotáhnou do konce, následky by pro ně mohly být fatální. Někteří ale přistupují opatrně k možnosti brexitu bez dohody, zatímco Johnson či Raab slibují, že vystoupení z unie se za aktuálně platný termín 31. října nebude odsouvat, ať bude na podzim situace jakákoli.

Jistá podpora 55 kolegů

Podle deníku Financial Times měl před pondělním podáváním přihlášek Johnson jistou podporu 55 svých stranických kolegů v dolní komoře parlamentu a výrazně tak převyšoval konkurenci. Web Conservative Home dokonce uvádí ještě vyšší počet Johnsonových stoupenců.

"Někteří konzervativní poslanci slaví, jiní zoufají, ale velmi široký konsenzus je takový, že Boris Johnson tady má obrovský náskok. Největší obavy jeho stoupencům nedělá nikdo z ostatních kandidátů, ale to, že jejich favorit udělá nebo řekne nějakou pitomost," shrnul na twitteru reportér zpravodajské společnosti BBC Ross Hawkins.

Čtveřice kandidátů - Hancock, Raab, Hunt a Gove - dnes absolvovala zahajovací tiskové konference svých kampaní a společným jmenovatelem projevů byly výpady proti hlavnímu favoritovi, ať už nepřímé či zcela jasné. Gove, Hancock i Hunt hovořili o tom, že Británie potřebuje "seriózního" lídra, což novináři chápali jako narážku na mnohdy kontroverzní Johnsonovo vystupování.

Také se objevila kritika na Johnsonův plán zvednout z 50 tisíc na 80 tisíc liber (2,3 miliony Kč) hranici ročního příjmu, nad níž se aplikuje nejvyšší míra zdanění. "Jedno, co jako premiér nikdy neudělám, je využití našeho systému zdanění a benefitů k poskytnutí daňových úlev bohatým," řekl ministr životního prostředí Gove. Johnson by měl svou vizi pro Británii před novináři prezentovat ve středu.

Takřka všichni kandidáti ale sklízí kritiku komentátorů za údajně nejasné či nerealistické plányohledně brexitu. Ty jsou převážně založené na přepracování stávající "rozvodové" dohody hlavně s ohledem na tzv. irskou pojistku, což je mechanismus pro zachování volného režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. Představitelé unijních institucí a lídři členských zemí ale změny v dojednaných podmínkách brexitu odmítají.

"Alespoň ze strany favoritů je (volba nového lídra) z větší části zbavena jakéhokoli kontaktu s realitou. Je plná lidí říkajících věci, kterým nevěří nebo je nemyslí vážně, poskytujících ujištění, o nichž ví, že je možná nebudou schopni dodržet. Také však ví, že tak musí činit, aby byli přijatelní pro část Konzervativní strany, která nic jiného slyšet nechce," píše politický zpravodaj televize Sky News Lewis Goodall.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy