Islámábád - Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf po devíti letech v čele země odstupuje.
Západ zajímají odpovědi na dvě otázky: Kdo nyní dohlíží na pákistánský jaderný arzenál a jak to bude dál s postojem vlády k Al-Káidě, Talibanu a islamistickým extremistům.
Mušaraf učinil po 11.září 2001 strategické rozhodnutí přidat se na stranu USA v boji proti Al-Káidě a Talibanu. Bude se Islámábád dál držet tohoto kursu?
Kódy k ovládání jaderných zbraní v Pákistánu neovládá jen prezident, takže rezignací Mušarafa by se nemělo mnoho měnit.
- Dále čtěte: Odcházím, řekl Mušaraf v televizním projevu
Přímý dohled nad "atomovým kufříkem" má desetičlenný výbor, tvořený převážně zástupci armády. Zasedají v něm šéfové pozemních vojsk, námořnictva i letectva, stejně tak jako ministři vnitra a obrany.
Takzvaný vnější okruh ochrany jaderného arzenálu představují další tisíce vojáků a příslušníků zpravodajské služby, kteří jsou pečlivě prověřováni.
„Politické zvraty a změny v Pákistánu nemají na nukleární potenciál této země vliv, protože je velmi pečlivě střežen," řekla agentuře AP analytička Maria Sultanová z Institutu pro strategickou stabilitu jižní Asie.
Desetičlennému výboru sice předsedal prezident, ale neměl zmocnění rozhodovat sám. Jeho pravomoci nyní zřejmě převezme předseda horní komory parlamentu.
Pákistán vyzkoušel svoji atomovou bombu úspěšně v roce 1998. Několik hodin poté, co jaderný test uskutečnil jeho soused a regionální rival Indie.
Přečtěte si
Později vyšlo najevo, že jaderný fyzik a jeden z hlavních konstruktérů pákistánské pumy Abdal Kádir Chán tajně předával informace Íránu, Libyi a Severní Koreji.
Obavy, že se pákistánské atomové zbraně mohou dostat do rukou extremistů z Al-Káidy, považují pákistánští představitelé za absurdní.
„Takový scénář je vyloučen. Jaderná zařízení, veškeré materiály potřebné k odpálení bomb a další infrastruktura jsou absolutně bezpečně střeženy," tvrdí Chálid Kidvájí z Úřadu pro strategické plánování.
Západní experti se sice neobávají převratu, který by islamisty přivedl k moci, ale domnívají se, že část vlivné a mocné pákistánské tajné služby ISI tajně podporuje Taliban.
Otázkou je, jakou strategii nová vláda zvolí vůči militantním islamistům, kteří operují v pohraniční oblasti s Afghánistánem. V pákistánských městech spáchali v posledních letech řadu teroristických útoků. Mezi nimi vloni v prosinci i atentát na premiérskou kandidátku Bénazír Bhuttovou.
Pákistánský novinář Ahmad Rašíd, autor hned několika celosvětově úspěšných knih o kořenech Talibanu a militantním fundamentalismu ve Střední Asii, není příliš optimistický.
"Vláda zatím hovoří velmi nejasnou řečí. Kvůli veřejnému mínění se chce vyhnout krveprolévání a rozsáhlým vojenským operacím. Zároveň ale ví, že extremistům se postavit musí," říká regionální dopisovatel řady západních mediálních organizací.
