V této postsovětské zemi jsou takto rozdány karty v politice. Jedna část obyvatel a politiků se dívá na západ, druhá na východ. Západ tentokrát vyhrál: v nedělním druhém kole voleb uspěla Sanduová, když získala skoro 58 procent hlasů.
Osmačtyřicetileté ekonomce se podařila dokonalá odveta za rok 2016. I tehdy se s Dodonem utkala v druhém kole voleb, ale prohrála poměrem 43 ku 57 procentům. Co se v chudém Moldavsku s třemi a půl milionu obyvatel během čtyř let změnilo, že je letošní volba tak odlišná?
Ruský nezávislý deník Novaja gazeta ve své analýze uvádí, že Sanduové se na rozdíl od roku 2016 podařilo zmobilizovat více prozápadních voličů. Zejména těch, kteří žijí a pracují v zemích Evropské unie.
Letos jich volilo více než čtvrt milionu. Stáli dlouhé fronty před moldavskými ambasádami a konzuláty v Římě, Londýně, Bukurešti, Paříži a mnoha dalších evropských městech. Ve Frankfurtu musela zasahovat německá policie, protože anonym nahlásil před konzulátem v době voleb bombu.
Podle průzkumu 70 procent Moldavanů v zahraničí volilo Sanduovou. "Tito lidé začali chápat, že změny v Moldavsku závisí do značné míry na nich. Zorganizovali se a šli volit, stálo jim za to vystát dlouhé fronty. A většina z nich volila Sanduovou," řekl Nové gazetě bývalý velvyslanec Moldavska v Radě Evropy a OSN Alexej Tulbure. Naopak ze 300 tisíc Moldavanů, kteří žijí a pracují v Rusku, šlo volit jen málo lidí.
Radikální rozchod s minulostí
V samotném Moldavsku vzhledem k masovému exodu za prací zůstávají hlavně starší lidé a ti, kteří se obávají velkých změn a vzpomínají s nostalgií na sovětskou minulost. Tedy lidé, kteří dávají přednost proruským politikům. Tentokrát to ale nestačilo.
Sanduová slibuje radikální rozchod s minulostí. Základem jejího programu je například vytváření pracovních míst, aby statisíce Moldavanů nemusely odcházet do zahraničí.
"Dnes máte moc potrestat ty, kteří vás ožebračovali, kteří vás odsoudili k životu v chudobě a kvůli kterým jste museli opustit své domovy," uvedla v neděli v emotivním projevu poté, co odvolila v metropoli Kišiněvě. Sanduová v minulosti pracovala jako poradkyně ředitele Světové banky a také jako moldavská ministryně školství. Velmi krátce byla loni po čtyři měsíce premiérkou.
Neblahým dědictvím nové prezidentky bude nadále rozdělení země po občanské válce v roce 1992. Ruskojazyčná enkláva se tehdy s podporou Moskvy odtrhla a vytvořila samozvanou Podněsterskou republiku. Tamní obyvatelé i politické vedení odmítají znovusjednocení s Moldavskem.
Loni zase zemí otřásl skandál, když policie zjistila, že vlivný podnikatel a nejbohatší Moldavan Vladimir Plahotniuc se podílel na krádeži miliardy dolarů z moldavských bank v letech 2014 a 2015. Miliarda dolarů (v přepočtu 22,4 miliardy korun) přitom představuje zhruba osminu ročního hrubého domácího produktu chudého Moldavska.
Plahotniuc ze země uprchl a nyní žije ve Spojených státech, moldavská vláda v létě požádala o jeho vydání.
Nelehké vztahy s Ruskem
Moskva v minulosti reagovala na snahy moldavských politiků o sblížení s Evropskou unií podrážděně. Ministr zahraničí Sergej Lavrov opakovaně tvrdil, že "obyvatelé Moldavska by neměli být tlačeni do toho, aby si museli vybrat mezi Evropskou unií a Ruskem".
Když před deseti lety tehdejší moldavský prezident Mihai Ghimpu navrhl, aby si země 28. červen připomínala jako den sovětské okupace (jedná se o den, kdy sovětské jednotky v roce 1940 na Stalinův příkaz vtrhly do tehdejší Besarábie, části dnešního Moldavska), ruská vláda přerušila dovoz moldavského ovoce, zeleniny a vín.
V pondělí nicméně ruský prezident Vladimir Putin Sanduové blahopřál k vítězství a nově zvolená prezidentka oznámila, že bude usilovat o dobré vztahy s Ruskem.
