Průměrná globální teplota byla loni 1,45 stupně nad předindustriální úrovní z let 1850 až 1900, uvedli meteorologové. Nová šéfka organizace Celeste Saulová varovala, že letošek by mohl přinést další rekord.
Dosud byl nejteplejším rokem od průmyslové revoluce rok 2016, kdy byla průměrná globální teplota zhruba 1,29 stupně nad předprůmyslovou úrovní, předloni pak o 1,15 stupně.
Evropská meteorologická služba Copernicus tento týden uvedla, že globální průměrná teplota dosáhla rekordních 14,98 stupně Celsia. Bylo tedy podle ní o 1,48 stupně tepleji než v předindustriálním období.
Světová meteorologická organizace do svého výpočtu zahrnula také údaje tří amerických a dvou britských institutů. Pracuje u nich s nejistotou měření plus/minus 0,12 stupně.
Saulová poukázala na to, že teploty loni ovlivnil meteorologický jev El Niňo, který každých několik let zvyšuje teplotu vody v částech Pacifiku i teplotu vzduchu. Opačný jev La Niňa naopak teploty snižuje.
"To, že se do poloviny roku 2023 z ochlazující La Nini stal oteplující El Niňo, se zřetelně ukazuje v nárůstu teploty v minulém roce," řekla Saulová. "Protože El Niňo má obvykle největší dopady na globální teploty po dosažení svého vrcholu, mohl by být rok 2024 ještě teplejší," dodala šéfka Světové meteorologické organizace. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru předpokládá, že El Niňo oslabí v průběhu jara.
Saulová rovněž vyzvala světové společenství k razantnějšímu boji proti klimatické změně. K tomu je podle ní nutné výrazně omezit emise skleníkových plynů a rychleji přejít na obnovitelné energie. "Klimatická změna je pro lidstvo největší výzva," prohlásila Saulová.
