Představitelé zemí G8 na summitu v Severním Irsku v úterý souhlasili s tím, že firmy nebudou moci převádět zisky přes hranice kvůli tomu, aby se vyhnuly placení daní." Velké mezinárodní společnosti zároveň musí informovat finanční úřady zemí, ve kterých působí, komu, kde a jaké daně platí.
Jde o reakci na fakt, že firmy jako Google, Amazon nebo Starbucks v některých státech platí velmi malé daně v poměru k obrovským ziskům.
Firmy s anonymními majiteli, registrované v daňových rájích kvůli tomu, aby se staly formálně příjemcem peněz pocházejících ze zisků v zemích s vyššími daněmi, musejí podle komuniké G8 zveřejnit jména skutečných vlastníků.
(Jedná se o takzvané skořápkové firmy, na jejichž účty lze posílat peníze, ale které nenesou jména vlastníků a nelze tato jména dohledat v žádném veřejně přístupném dokumentu.)
"Hlavním úkolem je zajistit, aby firmy platily daně tam, kde mají zisk. Aby své zisky neodváděly do daňových rájů, a tím pádem neplatily daně nikde. Je ale třeba zdůraznit, že určitá konkurence mezi zeměmi s různými mírami zdanění bude existovat vždy. S různou mírou zdanění bude vždy existovat něčí snaha převést své zisky jinam, ale svět by společně měl zamezit nejkřiklavějším případům zneužívání, které umožňuje existence daňových rájů v oblastech bez jakékoliv reálné ekonomické aktivity," řekl k tomu Aktuálně.cz rakouský finanční expert a šéf vídeňského Institutu moderních studií Christian Keuschnigg.
"Myslím, že za posledních čtyřiadvacet hodin jsme v tomto směru učinili větší pokrok než za posledních čtyřiadvacet let," prohlásil na summitu britský ministr financí George Osborne.
Skupinu G8 tvoří USA, Kanada, Velká Británie, Rusko, Německo, Itálie, Francie a Japonsko.
Tvrdší postup vůči daňovým rájům a daňovým únikům prosazoval hostitel summitu, britský premiér David Cameron. Londýn je ale zároveň kritizován za to, že trpí existenci daňových rájů ve svých zámořských územích, jako jsou Bermudy, Kajmanské ostrovy či Panenské ostrovy.
Podle Evropské komise tratí Evropská unie jako celek ročně zhruba bilion eur na daních, které nejsou zaplaceny, protože jednotlivci a firmy zisky "přelévají" do zemí, kde platí jen symbolické daně.
Na daňové úniky se politici mnoha zemí zaměřili poté, co v dubnu některá média získala disky se zhruba dvěma miliony e-mailů a dalších dokumentů. Ty svědčily o daňových únicích a tajných účtech na ostrovech v Karibiku a Tichém oceánu. Pro kauzu se vžilo označení Offshore leaks.
Evropská unie už se dohodla na tom, že si její členské země budou vyměňovat údaje o podezřelých bankovních účtech a transakcích. Po počátečním odporu s tím souhlasily i Lucembursko a Rakousko.
EU chce k dohodě dotlačit také Švýcarsko, jehož parlament nyní jedná o dohodě, která má umožnit předávání informací o některých účtech amerických občanů. USA na tom trvají také z důvodu daňových úniků.
