Merkelová už netlačí na uprchlické kvóty. Jejich zavedení proti vůli některých bylo chybou, přiznala

Ondřej Houska Ondřej Houska
6. 6. 2018 22:40
Angela Merkelová naznačila, že kvóty na přijímání uprchlíků by měly platit jen v tom případě, pokud se na nich shodnou všechny země Evropské unie. Zároveň ale zdůraznila, že se unie potřebuje na reformě společné azylové a migrační politiky dohodnout, jinak bude v ohrožení například volný pohyb osob v rámci Schengenu. Státy EU se zatím na reformě, která obsahuje i návrh na nové kvóty, nedokázaly domluvit.
Angela Merkelová
Angela Merkelová | Foto: Reuters

Mnichov - Podle německé kancléřky Angely Merkelové se zavedení kvót na přijímání uprchlíků proti vůli některých zemí Evropské unie neosvědčilo. Merkelová proto naznačila, že by EU měla do budoucna od kvót ustoupit, pokud by se na nich neshodly všechny členské státy.

"Nemám dojem, že by prosazení systému kvót pomocí hlasování kvalifikovanou většinou přispělo ke zklidnění situace," prohlásila Merkelová v Mnichově na zasedání Evropské lidové strany.

Česko bylo proti povinným kvótám schváleným drtivou většinou ostatních zemí EU v roce 2015. Jejich platnost už vypršela. Nové kvóty, navržené Evropskou komisí, by v případě jejich schválení státy EU a Evropským parlamentem platily bez časového omezení.

Flexibilní solidarita

Kancléřka podpořila princip takzvané flexibilní solidarity - podle něj by měly ke snaze řešit migrační krizi přispět všechny země unie. Mělo by ale být především na nich samých, jaký konkrétní způsob si zvolí. Česko to podporuje. Merkelová ale zároveň zdůraznila, že by se státy EU měly ohledně migrace co nejdříve domluvit. "Když se nám nepodaří nalézt společnou odpověď na výzvy spojené s nelegální migrací, může to zpochybnit základy Evropské unie," varovala. Na prvním místě by podle ní byl v ohrožení volný pohyb v rámci EU, což je jeden ze základních principů, na nichž evropská integrace stojí.

Řada politiků i komentátorů před něčím takovým varuje už delší dobu. Upozorňují, že pokud se země unie nedohodnou ohledně toho, jak s žadateli o azyl nakládat, může to vést k obnovení hranic, a tedy k faktickému konci schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Existenci Schengenu považují občané podle průzkumů za jednu z hlavních předností unie.

Bez volného pohybu nebude volný trh

Merkelová taky připomněla, že volný pohyb je předpokladem pro fungování společného evropského trhu. Na něj jde téměř 80 procent českého vývozu, a Česko je tak na jeho existenci ekonomicky závislé.

Na návrhu Bruselu ohledně reformy azylové politiky, jehož součástí jsou i nové uprchlické kvóty, se státy EU zatím nedokázaly domluvit. Oceňují například ty pasáže, které by měly usnadnit vyhošťování migrantů, kteří v Evropě nedostanou azyl. Česku a dalším zemím, především ze střední Evropy, ale vadí návrh na zavedení zmiňovaných nových kvót na přijímání uprchlíků. Měly by být spuštěny jen v mimořádném případě, kdy by do některé ze zemí EU dorazil nečekaně velký počet běženců.

Jen pro skutečné uprchlíky

Kvóty by se měly týkat jen skutečných uprchlíků, tedy těch lidí, kteří opravdu prchají před vážným nebezpečím a mají nárok na azyl. Státy by si jejich část měly rozdělit mezi sebou a následně s nimi vést azylové řízení. Bylo by tedy stále na nich, tedy i na Česku, jestli jim udělí azyl, nebo je vyhostí. Tyto principy platily i v rámci dočasnách kvót schválených v roce 2015. Česko či Maďarsko ale jakékoliv povinné kvóty odmítají.

Státy jako Itálie a Řecko naopak návrh na nové kvóty považují za příliš slabý. Chtějí, aby od nich ostatní země EU v případě migrační vlny převzaly mnohem víc běženců, než s kolika komisí navržené kvóty počítají.

Tyto zásadně rozdílné pozice se nepodařilo smířit. Reforma azylového systému je tak zablokovaná a možnost, že by se na ní země EU domluvily ještě tento měsíc, jak měly původně v plánu, je tak prakticky vyloučená. S principem flexibilní solidarity, který Merkelová podpořila v Mnichově, přišli před dvěma lety Slováci v době, kdy EU předsedali. Tehdy ale narazil na odpor některých zemí.

Česko ho naopak podporuje a tvrdí, že už ho naplňuje v praxi - česká vláda přispěla finančně na zlepšení situace běženců v různých zemích Afriky či Blízkého východu. Poslala taky policisty k ochraně některých hranic, například v Makedonii.

Česko tak odmítá kritiku, že by nebylo v migrační krizi solidární, když nechce na základě kvót přijímat uprchlíky, kteří se dostali do Řecka a Itálie. Evropská lidová strana, na jejímž zasedání v Mnichově Merkelová vystoupila, zahrnuje
evropské strany pravého středu. Z českých politických stran jsou jejími členy TOP 09 a KDU-ČSL.

Europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová by od Merkelové ráda slyšela ještě jasnější slova ohledně toho, že na přehlasování některých zemí v záležitostí uprchlických kvót už nedojde. "Ráda bych, aby řekla, že se sama zasadí o to, aby byly názory východních zemí EU více respektovány," řekla Šojdrová HN. Podle ní by měla Merkelová státům, jako je Česko, více naslouchat, "pokud nechce, aby se v nich dál šířil populismus".

Luděk Niedermayer, europoslanec TOP 09, souhlasí s Merkelovou v tom, že k řešení migrační krize musí přispět všechny země. "Je hrozně důležité si uvědomit, že ve společné Evropě musíme hledat společná řešení. Myslím si, že kancléřka je docela flexibilní v tom, jak to řešení bude vypadat, ale musí být společné," řekl Niedermayer HN. Princip flexibilní solidarity podle svých slov podporuje.

Kancléřka Merkelová na zasedání v Mnichově taky zdůraznila, že země EU musí posílit společnou ochranu vnějších hranic. Do budoucna by tento úkol podle ní mohla převzít společná pohraniční stráž. Podle Merkelové by ale bylo iluzí domnívat se, že problémy migrace vyřeší jen policisté. Potřeba jsou taky velké investice do rozvoje především afrických zemí, aby tamní lidé měli naději na lepší život doma a nemuseli kvůli tomu odcházet do Evropy.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Hokejový útočník Sobotka dohraje sezonu ve Spartě

Hokejový útočník Vladimír Sobotka bude působit ve Spartě i ve zbytku sezony. Třiatřicetiletý hráč se zkušenostmi z NHL má s Pražany podepsanou smlouvu do konce ledna, s klubem se již ale domluvil na jejím prodloužení.

"Je to na dobré cestě. Věděli jsme, že bereme rozdílového hráče a jsme s Vláďou naprosto spokojeni. Splňuje naše představy," uvedl sportovní ředitel Sparty Petr Ton pro O2 TV v průběhu dnešního zápasu v Brně. Oficiálně by obě strany měly dohodu potvrdit příští týden.

Sobotka přišel do Sparty v polovině listopadu a nejprve podepsal měsíční smlouvu, kterou následně prodloužil do konce ledna. Dosud odehrál 24 zápasů, ve kterých nasbíral 23 bodů za čtyři branky a 19 asistencí. Nejčastěji nastupuje v elitní formaci společně s kapitánem Michalem Řepíkem.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Basketbalistky USK se rozloučily s Euroligou výhrou nad Gdyní

Basketbalistky ZVVZ USK Praha se rozloučily s touto sezonou Evropské ligy vítězstvím nad Gdyní 80:67. Double double si v utkání 6. kola připsala za vítězky Američanka Brionna Jonesová, která byla s 27 body nejlepší střelkyní zápasu a přidala 10 doskoků. V týmu Gdyně se povedl také Lauře Miškinieneové se 17 body a 13 doskoky.

Naději na postup ze skupiny B do čtvrtfinále ztratily svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové v domácí "bublině" v hale na Královce porážkami v úterý s Fenerbahce Istanbul a ve čtvrtek s Lyonem. Mezi nejlepší osmičkou chybí USK poprvé od sezony 2012/13.

Gdyně, která v silné skupině neuhrála ani jednu výhru, držela s domácím týmem v první čtvrtině krok a dokonce v jednu chvíli vedla o pět bodů. Bylo to především díky devíti bodům Alice Kunekové. V druhé čtvrtině už ale USK, který tradičně střelecky držela Jonesová, dokázal získat až desetibodový náskok.

Polský celek se ještě snažil vrátit do hry, ale přišla desetibodová šňůra USK mezi 27. a 40. minutou. Dovršila ji dvěma trojkami za sebou Kateřina Elhotová, před ní ještě jednu proměnila Teja Oblaková. Vyplynulo z toho vedení 52:37. Dvakrát Pražanky unikly i do největšího rozdílu 16 bodů a bez problémů dokráčely k prvnímu úspěchu v domácím turnaji a celkově třetí výhře v soutěži.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Ugandská armáda hlásí 189 zabitých členů somálského teroristického hnutí Šabáb

Ugandská armáda v pátek oznámila, že při "překvapivém a rychlém" útoku zabila nejméně 189 příslušníků teroristického hnutí Šabáb v Somálsku. Cílem útoku bylo setkání členů ozbrojené skupiny, vojáci zatkli dva velitele hnutí a předali je somálské armádě. Žádné civilní cíle ani osoby útok nezasáhl, píše agentura AP a dodává, že informace z prohlášení ugandské armády nebylo možné ověřit.

Vedle hlavního leteckého útoku ugandská armáda zasahovala na několika dalších místech v Somálsku. Zneškodnila například vojenskou techniku, kterou teroristé používali, dopravní prostředky a zbraně.

Šabáb, který má vazby na teroristickou síť Al-Káida, chce svrhnout somálskou vládu. Jednotky somálské vlády a mírové oddíly Africké unie (AMISOM) v roce 2011 hnutí vytlačily z větší části metropole Mogadiša. Jeho přívrženci však mají dál pod kontrolou rozlehlé venkovské oblasti, odtud podnikají teroristické operace a sebevražedné atentáty. Hnutí na daních vybere téměř stejně peněz jako somálská vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy