Brusel - Německá kancléřka Angela Merkelová se na summitu Evropské unie bude snažit zlomit odpor některých zemí EU, kterým se nezamlouvá myšlenka nového fiskálního paktu rozpočtové stability.
Vedle největších dluhových hříšníků, jako je Řecko či Irsko, a tradičně euroskeptické Británie se představa, že by do rozpočtových záležitostí členských zemí EU měla napříště více mluvit Evropská komise, nezamlouvá také některým postkomunistickým státům. Především Maďarsku a Česku.
"Některé země váhají," citoval deník Financial Times Deutschland zdroj z nejvyšších kruhů EU. "Soubor opatření stále ještě není uzavřen."
Jedinou možností, jak ukončit nekonečnou dluhovou spirálu, do níž se propadá čím dál více zemí, je ale pro Německo právě navrhovaný fiskální pakt, předpokládající přísné dodržování hranice rozpočtových schodků.
A tu Berlín vidí na úrovni půl procenta hrubého domácího produktu. Překročena může být pouze za zcela výjimečných okolností, jako jsou přírodní katastrofy masivních rozměrů nebo hluboká recese.
Maastrichtská kritéria Paktu stability a růstu přitom tuto hranici stanovila jako maximálně tři procenta HDP.
Kritici plánu, který kancléřka Merkelová dala dohromady s francouzským prezidentem Sarkozym, mezi jinými Mezinárodní měnový fond (MMF), poukazují na skutečnost, že příliš úsporná rozpočtová politika může v některých zemích zbrzdit hospodářský růst a vést právě k tomu, čemu se Berlín chce vyhnout. K opakované, cyklické recesi, znamenající jen další zadlužování.
Klíčoví jsou Švédové, Dánové a Poláci
Německo je přesvědčeno, že se mu pro plán podaří získat drtivou většinu ze sedmnácti zemí eurozóny a také některé klíčové státy, jež společnou evropskou měnu nepoužívají, zejména Švédsko, Dánsko a Polsko.
Varšava trvá ovšem na tom, aby na příští summity eurozóny - na nichž se dvakrát ročně bude mimo jiné jednat o tom, jak jsou podmínky fiskálního paktu v EU dodržovány - byly zvány také ty státy, v nichž se eurem neplatí.
Británie pakt odmítá od začátku, Irsko jeho přijetí podmiňuje referendem, Maďarsko odmítá nechat si od Bruselu cokoli diktovat a v Česku myšlenka eurokomisařů dozírajících nad národními rozpočty štěpí vládní koalici.
TOP 09 upozorňuje, že ČR by neměla zůstat stranou hlavního evropského proudu, ODS inspirovaná euroskeptismem prezidenta Václava Klause odmítá předat další část vládních pravomocí Evropské unii.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude na summitu naléhat, aby EU zavedla daň z finančních transakcí ve výši 0,1 procenta, kterou jeho země přijme s platností k 1. srpnu. Británie, ale také Česko, je striktně proti takovéto dani, která by podle Paříže mohla v rámci unie vynést až dvě stě miliard eur ročně.
Eurokomisař pro Řecko
Na summitu se bude ale jednat také o případném navýšení účinnosti Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který začne fungovat v červnu, o rok dříve, než bylo původně plánováno, a s jehož pomocí má být postupně překonána dluhová krize v nejhůře postižených zemích.
Někteří experti trvají na tom, aby byl ESM, v němž má být soustředěno 500 miliard eur, sloučen se stávajícím Evropským fondem finanční stability (EFSF), ve kterém je nyní tři sta miliard. Domnívají se navíc, že by v budoucím záchranném fondu měl být až jeden bilion eur.
Řecko, které se o víkendu dohodlo se soukromými věřiteli na odpuštění šedesáti procent svého dluhu, bude muset na summitu poskytnout záruky, že promíjení dalších dluhů u něj už nepřipadá v úvahu. Aby si zajistilo další přísun peněz od MMF a Evropské centrální banky (ECB), bude muset fiskální pakt přijmout v té podobě, jak ho navrhuje Berlín.
Dnešní vyjednávání ztížil fakt, že do médií unikla informace o tom, že Německu a dalším státům začíná s Řeky docházet trpělivost a navrhují, aby kontrolu nad řeckým rozpočtem přebral příslušný eurokomisař co nejdříve, ne-li okamžitě.
A to Atény striktně odmítají.
Ministr financí Evangelos Venizelos namítá, že EU by měla mít na paměti "důstojnost a identitu" každé země. To, kde do března, kdy Řecku hrozí definitivní kolaps, vezme přibližně 15 miliard eur, které v řeckém rozpočtu chybí, však neřekl.
Z privatizace státního majetku, od níž si do roku Řekové slibovali 2015 padesát miliard eur, to zřejmě nebude. Letos získá řecké ministerstvo financí touto cestou jen 4,7 namísto předpokládaných 11 miliard eur.
Německo odmítá Aténám poskytnout další unijní půjčku ve výši 130 miliard eur, dokud Řecko neposkytne jasné záruky, že jeho zadlužení se nebude dále zvyšovat. Jednou z podmínek, které řecké vládě stanovila "trojka" skládající se ze zástupců MMF, ECB a Evropské komise, je propuštění 150 tisíc státních zaměstnanců.
