Slovensko má nového veřejného nepřítele. Medvěda, který je symbolem místní divoké přírody. Poté, co chráněné šelmy během víkendu zavinily smrt ženy a zranění dvou dalších lidí, se opět spustila debata o likvidaci "přemnožených lidožroutů". Odborníci namítají, že radikální řešení není namístě, vláda se chystá uzákonit hromadné odstřely.

Nejdříve v pátek večer zemřela v Nízkých Tatrách při pádu z výšky turistka z Běloruska, kterou pronásledoval medvěd. V neděli pak další šelma pronikla až do centra Liptovského Mikuláše. Tam napadla jednoho člověka, další se zřejmě zranil při útěku.

Patrně tak jde o nejtragičtější víkend od loňského července, kdy medvědi během 24 hodin napadli na různých místech tři lidi. Tolik útoků se dříve nestalo za celý rok.

Počty nijak dramaticky nerostou

Nárůst útoků od roku 2000 potvrzují statistiky, které redakci poskytla Státní ochrana přírody Slovenské republiky. Zatímco v prvních dvou dekádách medvědi průměrně napadli tři lidi ročně, teď jde o osm útoků za rok. "Nárůst to je, ale nijak rázný," upozornil Haring.

Výrazně se podle dostupných dat nezvyšují ani počty medvědů. Od 30. let minulého století, kdy jich po slovenských horách běhaly jen poslední desítky a jejich lov úřady zakázaly, jich sice přibylo, v posledních letech se ale stavy nijak dramaticky nezvyšují.

Na Slovensku nyní žije 1056 medvědů, vyčíslil společný výzkum Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity, Ostravské univerzity a Státní ochrany přírody Slovenské republiky publikovaný v minulém týdnu. Před osmi lety experti z Technické univerzity ve Zvolenu došli k číslu 1214.

Odhadovaný počet medvědů na Slovensku

Na otázku, kolik medvědů chodí po slovenských horách, se za poslední století snažilo odpovědět několik výzkumů a studií. Poslední dvě přinesly zatím nejspolehlivější výsledky, dříve šlo o velmi hrubé odhady.

Označit medvědy za přemnožená zvířata je podle vědců problematické. "Přemnožení znamená, že populace překračuje kapacitu prostředí, tedy že zvířata ve svém areálu nemají dostatek potravy. To je u medvěda jako všežravce velice složité určit," popsal spoluautor studie Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Naopak je podle něj možné, že medvědů na Slovensku začne ubývat. "Vrcholoví predátoři nad sebou v potravní pyramidě nemají žádné regulující prvky, mají proto nastavené samoregulační mechanismy. Mezi ně patří třeba vnitrodruhová agresivita nebo infanticida, tedy zabíjení mláďat," uvedl Hulva. Časté jsou třeba případy, kdy samci medvědů zabíjejí mláďata, aby tak u samic vyvolali ovulaci a mohli je oplodnit.

Medvěd chodí na odpadky a kukuřici

Rostoucí počet útoků experti zdůvodňují nikoli počtem medvědů, ale změnou jejich chování, vyvolanou působením člověka. "Nezabezpečené kontejnery, návnady u posedů, pěstování kukuřice v podhorských oblastech či urbanizace přírodního prostředí zapříčinily, že se medvědi zdržují ve větší blízkosti lidských obydlí a ztrácejí plachost," uvedl ředitel slovenské Státní ochrany přírody Dušan Karaska. Od pandemie covidu-19 navíc lidé častěji vyrážejí do přírody.

Počet usmrcených medvědů

Statistika zachycuje pouze šelmy zabité zásahovým týmem nebo na příkaz Státní ochrany přírody. Nepočítá například s oběťmi pytláků.

Medvěd tedy podle odborníků mezi lidmi hledá potravu, nechodí k nim proto, že by byl "lidožrout", jak tvrdil bývalý předseda parlamentu Boris Kollár. Není ani pravda, že by slabší medvědi utíkali před silnějšími do oblastí, kde žijí lidé. Proměně přirozeného prostředí se šelmy dokážou přizpůsobit. "Vybírat odpadky je pro ně lehké, nemusí nic hledat v lese. Za kukuřicí zase chodí, protože je to pro ně vysokoenergetická potravina," vysvětlil zoolog Haring.

Území s největším počtem medvědů na Slovensku

Mapa ukazuje deset chráněných oblastí a národních parků s největším výskytem medvědů.

Zdroj: Studie UK, ČZU, OSU a ŠOP

Ačkoli se zprvu může medvěd člověka bát, plachost ztrácí, pokud se mu výlet za snadnou potravou povede. Takové případy řeší zásahový tým ustavený ministerstvem životního prostředí v roce 2014. Nejprve se snaží medvěda odehnat pomocí spreje, pyrotechniky, světel nebo plynových pistolí. "Když vidíte, že je to nezvratné, je třeba ho odchytit nebo střelit narkotizační zbraní a z místa odstranit," popsal Haring. Čím dříve lidé pohyb šelmy v obydlených oblastech nahlásí, tím je pravděpodobnější, že se jí plachost vrátí.

Klíčem k soužití je podle Haringa prevence. "Krásný příklad je město Vysoké Tatry. Stačilo, když jsme tam zabezpečili odpad, a dnes už tam medvědi nechodí," uvedl. Jinde mohou pomoci plašiče nebo elektrické ohradníky. K ochraně hospodářských zvířat zase pomáhají strážní psi, ideálně plemena jako kavkazský ovčák nebo bílý čuvač.

Populace medvědů v Evropě

Vědci rozlišují medvědy v Evropě podle regionů, kde šelmy žijí. Karpatská populace, kam patří i slovenští medvědi, je největší z hlediska počtu i hustoty.

"Pro politiky je ale snadnější populisticky křičet, že je potřeba medvědy střílet. Plošný odstřel ale příliš nesnižuje riziko střetu ani nepomáhá snižovat škody. Nemá význam vystřílet náhodně vybrané nevinné medvědy, kteří jen v klidu žijí svůj život," prohlásil Haring.

Spoluautor studie Pavel Hulva zase upozorňuje na tradiční strach z šelem. "Medvěd je archetyp predátora. Strach z predátorů je stamiliony let starý, silně zakořeněný v našich emocích. Útoky domácích zvířat nebo automobilové nehody jsou mnohem častější než útoky medvěda, nemáme na ně ale nastavenou tak silnou emocionální odpověď," popsal.