Řím - Vstupní brána do Sixtinské kaple se v úterý odpoledne uzavře a zamkne, neboť latinský výraz pro kolegium kardinálů volících papeže zní konkláve. Tedy česky "na klíč."
115 kardinálů se tím okamžikem ocitne v úplné izolaci od okolního světa. Žádná televize, žádný internet, žádné esemesky, žádný Twitter.
Až do chvíle, kdy pod freskami Michelangela, zdobícími Sixtinskou kapli, jeden z kardinálů při hlasování nedostane dvě třetiny odevzdaných hlasů. Tedy 77 lístečků s jeho jménem.
Pak se z malého komína nainstalovaného na střeše zvedne bílý kouř a 1,2 miliardy katolíků budou vědět, že mají nového papeže.
Kdy se tak stane? Od roku 1939 netrvalo konkláve déle než čtyři dny, naposledy v roce 2005 dokonce jen dva dny. Nejpozději v pátek by mělo být jasno.
Z kongregací kardinálů, které začaly ve Vatikánu minulý týden, prosáklo několik málo faktů. Účastníci hlasování jsou rozděleni do různých frakcí a výsledek je tentokrát velmi obtížné předvídat.
Jedna dělicí čára vede mezi "Římany" - tedy členy římské kurie působící přímo ve Vatikánu - a kardinály, kteří žijí mimo a do centra římskokatolické církve přijíždějí jen při zvláštních příležitostech.
Členové kurie budou spíše tlumit zájem o některé skandály týkající se například korupce, zneužívání postavení, operací vatikánské banky nebo vynášení důvěrných informací komorníkem Benedikta XVI.
Mnozí kardinálové "zvenčí" chtějí naopak vše pořádně objasnit a zjednat nápravu. Mezi ně patří například vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn.
Hlavním protagonistou Římanů je údajně vatikánský státní sekretář Tarcisio Bertone. Celkem bude mít tato skupina v konkláve 38 kardinálů, zřejmě se ale k ní někdo přidá. Podle agentury Reuters je jejím silným kandidátem Brazilec Odilo Petro Scherer, arcibiskup ze Sao Paula a potomek německých přistěhovalců.
Naopak tábor těch, kteří žádají zásadní reformy ve Vatikánu a ve fungování kurie, reprezentuje milánský arcibiskup Angelo Scola. Ten má údajně velkou podporu u kardinálů ze Spojených států.
Rozdílné názory panují také v tom, zda nová hlava církve má být z Evropy, či z jiného kontinentu. Ze 115 kardinálů jich je 62 z Evropy, velká část z Itálie. Volba afrického či latinskoamerického papeže by potvrdila, že hlavní oporou církve jsou dnes věřící na těchto kontinentech.
V Latinské Americe momentálně žije přes 40 procent všech katolíků ve světě.
"Je nepochybně pravda, že v Evropě křesťanů ubývá. Dnes se situace katolické církve mění v tom smyslu, že její těžiště se přesouvá z Evropy do Afriky, Jižní Ameriky, ale křesťanů přibývá i v Asii," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz pražský pomocný biskup Václav Malý.
Podle jeho názoru skutečnost, odkud papež pochází, tentokrát při volbě bude hrát roli.
Spekuluje se také o tom, že by poprvé mohl být zvolen papež ze Spojených států. Vážní kandidáti jsou dva. Newyorský arcibiskup Timothy Dolan a bostonský arcibiskup Sean O´Malley. Papež hovořící angličtinou jako rodnou řečí by podle některých názorů mohl být novým impulsem.
Důležití Američané
Skupina kardinálů z USA, Kanady a Austrálie ale jednoznačně tvoří silnou a vlivnou skupinu. "Možná ještě nepřišel čas na to, aby byl zvolen papežem Američan, ale jisté je, že velmi těžko může být někdo zvolen bez podpory, nebo dokonce proti vůli amerických kardinálů," uvedl v deníku Corriere della Sera publicista a znalec vatikánských poměrů Gian Guido Vecchi.
Volba naopak zřejmě nebude žádným soubojem mezi takzvanými konzervativci a kardinály, které by šlo v rámci církve označit za liberály či progresivity. 66 ze 115 volících kardinálů jmenoval konzervativní Benedikt XVI. A jeho nástupce se v názorech na mnoho záležitostí zřejmě nebude výrazně lišit.
Podle rektora univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze Tomáše Halíka je to tak v pořádku.
"Nepřál bych si papeže, který by pouze papouškoval názory, které si můžeme přečíst či vyslechnout ve všech liberálních médiích světa, ani církev, která by se lacině přizpůsobovala názorům, které jsou právě v módě," řekl Aktuálně. cz v rozhovoru den poté, kdy oznámil svoji rezignaci Benedikt XVI.
Za jednoznačně liberálního kandidáta, který prosazoval velké změny a částečný ústup od některých postojů církve, jako je ten k homosexualitě či celibát, byl při poslední volbě před osmi lety považován tehdejší milánský arcibiskup Carlo Martini. Ten ale loni zemřel.
Zvítězí kompromis?
Není vyloučeno, že různé frakce a skupiny se budou nakonec muset dohodnout na nějakých kompromisních kandidátech. Tedy na někom, kdy nikomu nebude příliš vadit.
Aktuálně.cz vidí dva takové kandidáty. Pokud by se Evropa, Latinská Amerika či Afrika nemohly shodnout, může volba padnout na filipínského kardinála Luise Antonia Tagleho, arcibiskupa z Manily.
Tagle je velmi protežovaný Benediktem XVI. a přitom ho předchází pověst charismatického a agilního duchovního, dokonce se o něm hovoří jako o dalším Janu Pavlu II. Je mu teprve pětapadesát let a stojí za zmínku, že Filipíny jsou možná vůbec nejvíce katolickou zemí světa, co se týká vlivu církve na každodenní život i politiku.
Rozvody v této zemi nejsou povoleny, a když zde byl na návštěvě Jan Pavel II., přišlo na mši pod širým nebem rekordních pět milionů věřících (Filipíny jsou také jediným asijským státem, kde převládá katolická víra).
A pokud by nástupce Benedikta XVI. měl být z nějakého důvodu znovu Evropan, nelze mezi kandidáty vynechat maďarského primase a arcibiskupa budapešťsko-ostřihomského Pétera Erdöa.
Má vlivnou pozici jako prezident Rady evropských biskupských konferencí (v letech 1993 až 2001 zastával tento post Miloslav Vlk), pochlubit se může velmi dobrými kontakty s katolickými duchovními v Africe. Po Janu Pavlovi II. by byl dalším papežem ze střední Evropy.
Samozřejmě ale může být všechno jinak. Historik církve a jeden z nejváženějších expertů na toto téma Charles Coulombe už před minulou volbou v roce 2005 napsal: "Při tom, jak je dnes kolegium kardinálů roztříštěno, nedokáže nikdo odhadnout, jaký bude výsledek. Kompromisní kandidát? Schizma? Kdo ví. Soudíme-li podle rozsáhlých zkušeností, možné je všechno."
