Budapešť - Maria Baloghová a její třináctiletá dcera Ketrin spaly, když do domu vtrhli útočníci a spící ženu na místě zastřelili. Útok se stal minulý týden v obci Kisleta a Maria Baloghová je šestou obětí rasově motivovaných útoků v Maďarsku.
Současná ekonomická krize zvyšuje nevraživost většinové společnosti vůči menšinám a přistěhovalcům nejen v Evropě, ale i v severní Africe.
V důsledku nárůstu nelegální imigrace Itálie nedávno přijala zákon, který opravňuje zřízení domobran v ulicích italských měst. Asi stovka Romů v červnu odjela ze Severního Irska kvůli častým útokům na jejich domy. V Alžírsku na sebe útočili noži a obušky místní obyvatelé s čínskými imigranty.
| NEPOKOJE V ALŽÍRSKU Napětí v Alžírsku. Místní se bouří proti Číňanům |
V Maďarsku však krize a násilí mají obzvlášť drastické dopady. Maďarská vláda loni požádala Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc jako první v Evropě. Tamní nezaměstnanost raketově roste a zemi stihla hluboká recese.
Nejvíce však pociťují důsledky hospodářské krize Romové, kteří tvoří 6 až 7 procent maďarského obyvatelstva a kteří vždy měli problémy najít zaměstnání i v době ekonomického růstu.
„Současná krize zvýšila sociální napětí a nedávné útoky na romské obyvatelstvo dovedlo zemi na pokraj otevřeného konfliktu", řekl tento týden maďarský prezident László Sólyom na tiskové konferenci, kde vyzval občany země k solidaritě s Romy.
„Víme, že situace je napjatá až výbušná," dodal.
Ketrin Baloghová útok přežila, ale musela být s vážnými zraněními hospitalizována. V nemocnici setrvává do dnešního dne.
Všude kolem
Nepřátelské postoje vůči Romům jsou však všudypřítomné po celé Evropě.
„Romové si za to mohou sami hlavně kvůli svému chování, krádežím a vraždám," řekla agentuře Reuters jednadvacetiletá studentka Anna Molnarová.
„Znám ale i opačné případy, kdy Romové chtějí pracovat a jsou bezproblémoví. Jenže je to začarovaný kruh. I oni mají problém si najít práci. Hlavně kvůli těm ostatním, kteří dělají problémy," dodává.
Maďarská ekonomika má podle expertů tento rok klesnout o 6,7 procent a recese bude nejspíše trvat i příští rok. Desítky tisíc lidí ztratilo v důsledku krize práci a Romy beztak na volných pracovních místech nevítají.
Poslední celoplošný průzkum naznačil, že legálně v Maďarsku pracuje méně než čtvrtina Romů. V sousedním Slovensku tamní vláda uvádí méně než deset procent.
| NEPOKOJE V JIŽNÍ AFRICE Nepokoje ochromují JAR, fotbalový šampionát je ohrožen |
„Zaměstnavatelé doslova zavřeli bránu," vysvětluje István Szirmai z Ministerstva práce. „Mají právo si vybírat… a cikány bohužel nechtějí."
Romové jako předvolební téma
Čím dál více Romů v posledních dekádách doplácí na nedostatek pracovních příležitostí a vzdělání. Sociologové v této souvislosti mluví o nové „podtřídě", která trpí nezaměstnaností a chudobou. Oba jevy jsou podle nich dědičné.
Romské otázky se chytly maďarské a bulharské extremistické strany a udělaly si z ní předvolební téma. Voliči na jejich protiromská hesla podle všeho zabírají.
Maďarští radikální nacionalisté Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) slibují snížit sociální dávky chronicky nezaměstnaným lidem, z kterých velkou část tvoří Romové. Jejich cílem je také vymýtit méně závažné trestné činy, kterým Jobbik říká „romské zločiny".
Jobbik by ve volbách, které se mají konat příští rok v dubnu či květnu, podle průzkumů veřejného mínění nyní získal z 386členného parlamentu 50 křesel.
Extremismus v zemi napětí ještě zhoršuje. S každou novou vraždou se mluví o rasistických motivech. Zatím ale nebyl u jediné z nich prokázán.
Jediné, co mají vraždy společné, je romský původ obětí. V únoru letošního roku ve vesnici Tatarszentgyorgy útočníci zapálili dům tamní romské rodiny a zastřelili pětiletého chlapce a jeho otce, když se z hořícího domu snažili utéct.
Policie zatím nedopadla žádného z útočníků. Neziskové organizace varují, že z tohoto důvodu by Romové mohli chtít vzít spravedlnost do svých rukou a bránit se podobným způsobem.
„Vyrůstá zde nová generace Romů," říká ředitel budapešťské romské nadace Aladar Horváth. „Je to jen otázka času, než se začne formovat radikální romské hnutí. Ještě tam nejsme, ale bude to přirozený vývoj," dodává.
Něco za něco
Chronickou nezaměstnanost vláda řeší programy, při kterých se Romové musí jednou za čas účastnit školících programů. Bez nich by nedostali státní podporu.
Ve vesničce Bodvalenke, kde žijí převážně Romové, běží částečně státem dotované projekty, které místnímu obyvatelstvu mají pomoci k soběstačnosti a zároveň přilákat turisty.
Místní umělec Janos Horváth maluje romské lidové příběhy na zdi domů. Pomáhají mu v tom dospělí i děti. Za práci dostávají minimální plat.
Umělec Horváth si jako první příběh na zeď svého domu vybral tradiční vyprávění o tom, jak se Romové stali Romy. „Jednou obři a draci unesli slunce a měsíc. Dva muži šli a slunce a měsíc vybojovali nazpět. Ten, který nesl měsíc, zůstal bílý a ten, který nesl slunce, se opálil a tak se stal cikánem," říká Horvath s úsměvem.
„Zkusíme tu pro turisty otevřít restauraci," říká Zsuzsa Ganyiová, která má ve vesnici pověst dobré kuchařky. Její dům září čistotou. Na rozdíl od jiných rodin má alespoň nábytek, práci však zatím ne.
„Většina maďarské společnosti v posledních dvaceti letech těžila z ekonomického růstu, Romové nikoli," říká aktivistka a autorka projektu malovaných domů Eszter Pasztorová. „Je potřeba je do společnosti integrovat. Jejich daně půjdou i na moji penzi," dodává.
