Budapešť - Maďarsko chce při výrobě elektřiny více využívat jaderných zdrojů.
Premiér Viktor Orbán ve čtvrtek řekl, že cílem jeho země je zvýšit podíl energie z jádra na celkové výrobě elektřiny ze současných 40 na zhruba 60 procent. Maďaři tak půjdou proti některým zemím v západní Evropě, které se od jaderné energie odvracejí.
Orbán neposkytl žádný časový rámec plánované expanze a neřekl ani žádné další podrobnosti. Maďarsko má v současné době pouze jednu jadernou elektrárnu, která leží u města Paks v jižní části země. Zařízení využívá k výrobě elektřiny čtyř reaktorů sovětské výroby.
Reakce na Fukušimu
Orbán podle agentury AP o záměrem hovořil po schůzce se svým českým protějškem Petrem Nečasem. Česká republika využívá šest reaktorů, které se na celkové produkci elektřiny podílejí asi z jedné třetiny. Vláda má v úmyslu tento podíl do 50 let zvýšit alespoň na dvojnásobek.
V západní Evropě se nyní proti výrobě elektřiny z jádra staví Německo. Tamní vláda kancléřky Angely Merkelové na jaře rozhodla, že budou postupně odstaveny všechny bloky.
Reagovala tak především na dopady, které měla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě. Jadernou energii nyní odstavuje i Švýcarsko.
Západ proti východu
Západ a východ Evropy tak jdou v jaderné energetice nyní proti sobě, i když to nelze říci úplně doslova. V západní Evropě patří ke stoupencům jádra například Francie.
S výstavbou nových jaderných zdrojů se ale podle agentury Reuters počítá hlavně ve východní části EU. Vedle České republiky na jádro spoléhají třeba i Poláci.
Plány, které má s jádrem Česká republika, vyvolávají odpor v sousedním Rakousku, jehož hranice leží asi 50 kilometrů od jaderné elektrárny Temelín. Výhrady má ale i Německo. Země bývalého východního bloku si posílením výroby elektřiny z jádra chtějí především zajistit energetickou soběstačnost.