V komuniké, které přijali na jarním summitu v Bruselu, navíc poprvé jmenovitě ukazují na prezidenta Alexandra Lukašenka.
"Byly narušeny mezinárodní volební standardy," píše se v dokumentu schváleném premiéry a prezidenty členských zemí s ohledem na volby v Bělorusku.
"Evropská rada se proto rozhodla podniknout restriktivní opatření proti těm, kteří jsou za to odpovědni, včetně prezidenta Lukašenka," shodli se zástupci států.
Hospodářské restrikce? Zatím ne
Taková opatření mohou zahrnovat například neposkytnutí víza.
Infobox
V SOUVISLOSTECH:
Diktátor Lukašenko vyklidil náměstí
Nepřehlédněte
Speciál: sledujeme volby v Bělorusku
Dokument
Zdravice Alexandra Milinkeviče pro ministry zahraničí EU
Komentář
"Na příštím setkání ministrů zahraničí by se mělo přesně rozhodnout, jak bude Evropská unie postupovat. Shodujeme se na tom, že bude rozšířen seznam představitelů Běloruska, kteří nedostanou vízum do zemí Unie, a to včetně Lukašenka.
Další restrikce, například obstavení účtů, nemají takovou širokou podporu," řekl deníku Aktuálně.cz v Bruselu ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Proti obstavení účtů je například současná předsedající země unie, Rakousko. Kromě jiného jsou za tím ekonomické zájmy. V Bělorusku úspěšně působí rakouská Raiffeisenbank a mnozí vysoce postavení Bělorusové v ní mají uloženy své peníze.
Expert: Nezbytná je důslednost
Ani experti na mezinárodní politiku si zatím netroufají říci, jak bude EU další sankce formulovat.
"Těžko nyní předvídat, na čem se 25 evrospkých zemí nakonec shodne. Určitě by bylo dobré udělat to, aby jednotlivé země EU snížily v Minsku své diplomatické šarže. To by byl velmi silný diplomatický krok," řekl Aktuálně.cz místopředseda Asociace pro mezinárodní otázky Václav Nekvapil.
Upozornil, že mnohé země však už v minulosti restrikce vůči Lukašenkově režimu příliš nedodržovaly. "Například takové Rakousko není v postojích vůči Lukašenkovi právě důsledné.
Před třemi lety mu například udělilo vízum, aby mohl jet lyžovat do Alp," připomněl Nekvapil. "U diplomatických sankcí si lze nějaký společný postup představit, u hospodářských zřejmě dojde k nějakému mírnému kompromisu."
Svoboda v Bruselu zabodoval
Evropská unie svými restrikcemi reaguje na zásahy státní moci proti demonstrantům v Bělorusku, kteří protestovali proti výsledku prezidentských voleb.
Mimo jiné byl při protestech zatčen syn opozičního politika Alexandra Milinkeviče, jehož dopis přivezl na bruselská jednání český ministr zahraničí. Právě na výzvu českého ministra byla deklarace k Bělorusku zařazena do závěrů summitu.
Nejsilnější podporu získal Svoboda od svého polského protějšku. Již ve čtvrtek pak byla jasná podpora také ze strany pobaltských zemí, Slovenska a také Dánska a Švédska.
"Bylo důležité, aby se v konečném textu jmenovitě hovořilo Lukašenkovi. Jde o symbol. Stejně jako je Milinkevič symbolem opozice, je Lukašenko symbolem vládní garnitury. Proto právě on musí být zahrnut v opatřeních, které Evropa podnikne," upřesnil Svoboda.
Česko nabízí pomoc studentům
Česká republika se navíc rozhodla vyrazit na pomoc běloruským studentům, které úřady pezekuovaly.
"Ještě to bude upřesněno, ale chceme nabídnout studentům, kteří kvůli svému postoji budou vyloučeni ze studia, možnost dostudovat na českých vysokých školách," uvedl premiér Jiří Paroubek, který do Bruselu dorazil dnes lehce po půlnoci.
Podobný krok ohlásilo také sousední Polsko.
