Studii pro organizaci vypracovali vědci z univerzity v australském Newcastlu. Lidé podle nich za týden průměrně požijí 1769 částeček plastu z kohoutkové i balené vody, 182 z korýšů, 11 ze soli a 10 z piva, výsledné číslo se ale pro každého jedince může lišit v závislosti na regionu, ze kterého pochází. Studie například cituje z výzkumu, podle kterého je v Evropě ve vodě dvakrát méně plastových částic než ve Spojených státech nebo Indii.
Dlouhodobý dopad na zdraví člověka ještě není přesně znám. Podle britského serveru The Telegraph některé studie prokázaly, že vysoké množství plastů v našem systému způsobuje lehké záněty dýchací soustavy. Některé druhy umělé hmoty obsahují přídavné látky a chemikálie, které mohou ovlivňovat reprodukční schopnosti nebo zvyšovat riziko rakoviny.
Plasty lidé nalezli už i na dně Mariánského příkopu nebo v arktickém ledu. Podle Marca Lambertiniho, generálního ředitele WWF, by tato studie měla sloužit jako varování pro světové vlády. "Nejenže plasty zamořují naše řeky a moře a zabíjí vodní živočichy - jsou i v nás všech a jejich konzumaci se nemůžeme vyhnout. Pokud chceme tuto krizi zvládnout, je bezodkladně potřeba zasáhnout v globálním měřítku," uvedl Lambertini.
