Lék na ústavu má najít osa Berlín-Paříž

Adam Junek
15. 6. 2006 22:31
Brusel (od zvláštního zpravodaje) Evropští státníci se na summitu dohodli, že Německo do roku 2007 předloží návrh, jak v problému s ústavou postupovat. Paříž o rok později předloží konečné řešení.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která bude Evropské unii předsedat v prvním pololetí příštího roku, má  kvůli budoucnosti Evropy svolat do Berlína mimořádný summit. Bude se konat napřesrok 25. března, kdy Evropská unie slaví 50. výročí podpisu Římských smluv, tedy zakládajících dokumentů, na kterých společenství dodnes stojí. Na konci úřadování Německa jako předsedy unie pak má být jasný plán, co udělat pro záchranu ústavy, kterou pohřbili před rokem Francouzi a Nizozemci v referendech.

Hlavní tíha se pak přesune do Paříže. Ta euroklub povede v roce 2008 na podzim, a tou dobou už mají probíhat konkrétní "resuscitační" kroky. Francie tak má šanci dát Evropě nový text ústavy.

Nastupuje tak osvědčený francouzsko-německý tandem, který je považován za tradiční motor evropské integrace

"Máme v zásadě dohodu o postupu, nikoli o podstatě věci. Projekt ústavní smlouvy zůstává nedotčen a všechny alternativy jsou možné," citovaly agentury komentář jednoho z diplomatů nynější předsednické země - Rakouska. Podle tohoto diplomata se členské státy nadále neshodují, zda ústavu pohřbít, schválit tak, jak je, nebo ji předělat. Pokud by měla být pozměněna, panuje řada názorů na to, do jaké míry.

Summit se však shodl na tom, aby nastávající dvouleté období využily státy, které ještě smlouvu neratifikovaly. Mají udělat vše, aby se budoucí ratifikace dokumentu podařila. To platí i o České republice. Nutit je ale nikdo nebude.

"Není dobré státy nutit k ratifikaci. To by občany mohlo naštvat a schválně by hlasovali v případném referendu proti," míní analytik bruselského Centra pro studium evropské politiky Marco Incerti.

Klaus vody nerozvířil

Názor většiny vyjadřují například slova slovenského ministra zahraničí Eduarda Kukana: "Ústavní smlouvu potřebujeme. Každá země by měla vyslovit názor, jak pokračovat v ratifikaci. Jsme pro to, aby se prodloužilo období úvah, nemělo by však sloužit jako záminka pro zastavení dalších procesů, například rozšíření."

Mělo tedy smysl se vůbec scházet? "Je dobré, že se debata rozproudila. Období reflexe totiž dosud bylo spíše obdobím spánku a až v posledním měsíci před summitem se zjistilo, že se nic nevyřešilo," míní Incerti.

"Kdo však čekal zásadní průlom na tomto jednání, si neuvědomil složitost situace. Ta se totiž od francouzského a nizozemského veta nezměnila. Je třeba počkat na výměnu francouzského prezidenta a nizozemské vlády. Ne že by to zaručovalo souhlas tamních občanů s ústavou, ale je to alespoň naděje," dodává analytik.

Debatu na summitu nerozvířil ani Václav Klaus, který přijel místo odstupujícího premiéra Paroubka.

Český prezident Václav Klaus byl na summitu
Český prezident Václav Klaus byl na summitu | Foto: Ondřej Besperát

Čekalo se, že český prezident proslulý euroskepticismem, využije svých pět minut proslovu, aby projekt evropské ústavy odsoudil. Klaus však vystupoval umírněně.

Přání premiéra Jiřího Paroubka, aby si Evropa poslechla, jaký je pohled Klause respektive celé ODS na evropskou politiku, se tak nesplnilo.

Klaus po jednání smířlivě řekl: "Bylo to velmi klidné a příjemné jednání. Důležité bylo, že jsme odmítli tlačení na další ratifikaci ústavy. Já zdůraznil, že pro Českou republiku to v současné době není na pořadu dne a je to úkol příští vlády, jak se k tomu postaví."

 

Na závěr zopakoval, že své názory ale nezměnil přes smířlivé zastupování Česka. "Euroústava je chybný projekt," prohlásil. Zároveň přiznal, že se chce účastnit i dalších summitů.

"Se všemi třemi posledními předsedy vlád jsem se snažil domluvit, že bych přijížděl alespoň na jeden summit za předsednictví," uvedl Klaus. Nepřipouští, že by šlo v rámci unie o nestandardní postup, přestože vrcholných schůzek se zpravidla účastní pouze hlavy států s prezidentským či poloprezidentským systémem.

Parlament dál bude pendlovat

Summit pak vůbec nejednal o kontroverzním bodě, jakým je zrušení štrasburského sídla europarlamentu. Tento návrh měl Radě přednést jeho šéf Josep Borrell.

Evropský parlament se cest do Štrasburku nezbaví
Evropský parlament se cest do Štrasburku nezbaví | Foto: Reuters

O pendlování europoslanců se na summitu ani nemluvilo sám Borrell nastolil tuto otázku písemně, v dopise rakouskému kancléři Wolfgangu Schüsselovi, protože se mu to tak zdálo adekvátnější. A zamítavou odpověď taky dostal písemně. Při debatě pak žádný šéf národní delegace citlivý problém nezmínil.

Přemisťování mezi Štrasburkem a Bruselem, které stojí zhruba 200 milionů eur ročně, tak bude pokračovat nadále. A to přesto, že internetovou petici za zastavení "takovéhoto plýtvání penězi" podepsalo již bezmála 600 tisíc Evropanů. Podporu by návrh, který by musel být přijat jednomyslně, rozhodně nenašel u Francie.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy