S předáky obou znepřátelených komunit v sobotu jednal náměstek generálního tajemníka OSN Ibrahím Gambarí. Podle něj obě strany souhlasily s obnovením rozhovorů bez předběžných podnímek.

Prezidenti se sejdou tváří v tvář

"Je to historická událost," řekl novinářům po úspěšném jednání Gambarí.

Přímé rozhovory mězi řeckokyperským prezidentem Tassosem Papadopoulosem a hlavou turecké části Mehmetem Alim Talatem mají začít už tento měsíc.

Proces znovusjednocení Kypru, rozděleného na etnicky řeckou a tureckou část, vypadal před dvěma lety nadějně. Mělo ho v obou částech ostrova stvrdit v dubnu 2004 referendum, ale Řekové nakonec hlasovali proti.

Jako důvod uvedli, že dohoda o federálním uspořádání neřeší majetkové nároky Řeků, kteří museli po invazi turecké armády v roce 1974 opustit své domovy na severu ostrova.

Kypr je rozdělen už dvaatřicet let. Turecko zdůraňuje, že vyslalo armádu, aby zamezilo utlačování a pronásledování kyperských Turků ze strany řecké většiny. Dosud je na tamních základnách přibližně 30 tisíc tureckých vojáků.

Všechny státy světa s výjimkou Turecka a OSN uznávají jako legitimní Kyperskou republiku řeckou část, která v roce 2004 vstoupila do Evropské unie. Brusel však chce, aby se postupně začlenil do unie také turecký sever jako součást jednotného Kypru.

Československo jako vzor ?

Severokyperský ministr zahraničí Serdar Denktaş v květnu navštívil Slovensko a prohlásil tam, že rozdělení někdejšího Československa může být vzorem pro řešení rozděleného Kypru.

"Můžeme si vzít za vzor Čechy a Slováky a jejich rozhodnutí jít každý svou nezávislou cestou a navzájem se přitom respektovat. Po tomto kroku následovalo jejich spojení pod štítem Evropské unie," uvedl ministr.

Ostrov má celkem přibližně 800 tisíc obyvatel, z toho jsou asi tři čtvrtiny Řekové a čtvrtina Turci.