Havana - To, že je kubánská ekonomika na pokraji krachu a že za to nemůže jen americké embargo, se ví celá léta. Poprvé tento fakt ale přiznal i kubánský vůdce Fidel Castro.
"Kubánský model už nefunguje dokonce ani pro nás," odpověděl Castro na dotaz, který dopisovatel časopisu The Atlantic Jeffrey Goldberg vznesl na soukromé večeři v Havaně, při níž se minulý týden sešel s kubánským vůdcem.
Goldberg chtěl vědět, zda se pro "ostrov svobody" stále vyplácí vyvážet komodity jako je nikl, tabák či cukrová třtina a zda to tamější ekonomický model "utáhne".
"El líder supremo" vůbec poprvé po půl století, jež uplynulo od kubánské revoluce, přiznal, že tomu tak není.
Oficiální kubánská místa jeho výrok nekomentovala.
Embargo, pokles cen niklu, hurikány
Castro odstoupil ze svého úřadu v roce 2006, kdy vážně onemocněl a řízení státu převzal jeho mladší bratr Raúl. Tomu Fidel o dva roky později předal prezidentskou funkci oficiálně, zůstal však vůdcem komunistické strany.
Goldberg během nedávného pobytu na Kubě pořídil s Castrem sérii rozhovorů. Výrok ve středu použil ve svém blogu, který vede na internetové stránce měsíčníku.
Castrova slova potvrdila i expertka na kubánské záležitosti působící ve washingtonské Radě pro zahraniční vztahy Julia Sweigová, jež Goldberga na jeho cestě doprovázela.
Kubu těžce stihlo osmačtyřicet let trvající embargo, které na obchodování s komunistickým režimem uvalily v roce 1962 Spojené státy. Tamější hospodářství poškodil i celosvětový pokles cen niklu, špatná úroda cukrové třtiny a trojice hurikánů, která na ostrov udeřila v roce 2008.
Základem kubánské mizérie je ovšem centrálně řízená ekonomika, kterou se nyní Raúl Castro pokouší v rámci postupných kroků oživit pomocí částečného uvolnění soukromého podnikání.
Stát nemá na investice a začne propouštět
Světová ekonomická krize z let 2008-9 se projevila na Kubě, závislé v mnoha ohledech na dovozu, obzvláště tvrdě. Komunistický režim byl loni nucen snížit celkový objem exportu o třicet procent.
Šetřit ale musel na každém kroku. Státní investice se v prvních šesti měsících letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loňska snížily o 14,7 procenta, zatímco nákladní přeprava klesla o 12,2 procenta.
Ekonomickou krizi dále prohloubil fakt, že produkce potravin na ostrově se v důsledku sucha v prvním pololetí snížila o 7,5 procenta.
Zatímco v roce 2007 činil podle čísel Národního statistického úřadu hospodářský růst 7,3 procenta, loni to bylo pouhých 1,4 procenta.
Nezvykle kritická slova proto volí v poslední době také Raúl Castro. Ten minulý měsíc oznámil, že o práci přijde pětina státních zaměstnanců, což je přibližně 1,2 milionu osob.
"Musíme jednou pro vždy zbavit Kubu nálepky, že je jedinou zemí na světě, kde se nemusí pracovat," citovala kubánského vůdce agentura Reuters.
Zárodky soukromého sektoru
Na ulici ale Kubánci, kteří budou propuštěni ze státních podniků, neskončí. Komunistický režim se totiž rozhodl povolit některé druhy soukromého podnikání, byť ve velmi elementární formě a pod přísným dohledem úřadů.
Kromě toho, že dal zemědělcům k dispozici část státní půdy ležící ladem, na níž mohou soukromě hospodařit, povolil jim, aby své produkty prodávali na trhu.
Fungovat začaly na ostrově rovněž soukromá holičství a kadeřnictví a Raúl hodlá povolit také privátní taxislužbu.
Ve snaze přitáhnout zahraniční turisty se pak rozhodl postavit desítku golfových hřišť, která budou vybudována na státem vlastněné půdě pronajaté zahraničním investorům na 99 let.
Oba Castrové však jedním dechem ubezpečují Kubánce i okolní svět, že návrat ke kapitalismu na ostrově v žádném případě nehrozí a socialistická revoluce zahájená v roce 1959 přinese ještě mnoho úspěchů.
