Kráter vydává fakta o zkáze dinosaurů. Spadlo toho víc

Martin Novák Martin Novák
5. 2. 2013 11:00
Vědci prozkoumávají kráter v Mexiku. Dopadlo tam zřejmě víc těles za sebou
Kresba meteoritu, dopadajícího před 65 miliony lety na Zemi.
Kresba meteoritu, dopadajícího před 65 miliony lety na Zemi. | Foto: NASA

Praha - Skupina francouzských vědců přichází s novou teorií o vyhynutí dinosaurů a dalších zvířat na přelomu druhohor a třetihor, před více než pětašedesáti miliony let.

Tvrdí, že Chicxulubský kráter, který tehdy vytvořil dopadem asteroid, považovaný za původce katastrofy, není symetrický.

A že se zřejmě jednalo o tělesa nejméně dvě. Už dříve astronomové uváděli, že některé asteroidy dopadají na Zem ve dvou. Je jich málo, zhruba jeden z padesáti, ale jsou.

Vědci mají za to, že kráter, jehož větší část se nachází pod mořem, vyhloubil meteorit o průměru zhruba deseti kilometrů. Pokud ovšem nebyly dva, jak se tým z Institutu fyziky Země v Paříži domnívá.

"Kráter vykazuje velmi výrazné nesouměrnosti," uvedla pro časopis New Scientist členka týmu Katarina Miljkovicová.

Profesor Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově uvedl na dotaz Aktuálně.cz, že pravděpodobně jde o kráter, vytvořený dvěma či více tělesy, ale z takzvaných gravitačních dat lze stěží mít jistotu.

Před dvěma lety se svými českými kolegy publikoval v odborném časopise Solid Earth studii, ze které vyplývá, že vedle hlavního kráteru na Yucatánu je zřejmě ještě jeden dál v severovýchodním směru a kolem také několik dalších.

Foto: Reuters

"Zřejmě šlo o dvě tělesa, shluk těles či jejich kousků, která dopadala na Zemi za sebou v intervalech zhruba desítek vteřin. Jak se Země otočila, dopadl každý kus trochu jinde," říká český vědec.

Meteority dopadly na Zemi rychlostí přes 70 tisíc kilometrů za hodinu a uvolnily energii rovnající se sto milionům megatun TNT. To je více než miliardkrát silnější exploze než výbuch atomové bomby v Hirošimě. Dopad vymrštil do atmosféry prach, který způsobil zatmění. 

Podle něj takový případ "binárního asteroidu" neboli kráteru vytvořeného dvěma asteroidy existuje i blíže České republice, v Bavorsku. "V Nördlingenu je asi třicetikilometrový kráter a o kus dál ve Steinheimu menší čtyřkilometrový," říká.

Podle Martina Mazucha z pražského Ústavu paleontologie a geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zahynulo postupně po nárazu asteroidu padesát až šedesát procent živých organismů, ale neviní z toho jen Chicxulubský kráter. 

"Ono se toho sešlo více, co vedlo k masovému vyhynutí. Zemi v té době zasáhl roj meteoritů, například se hovoří o meteoritu na území dnešní Indie, podobném jako tomu v Mexiku. Přispěla k tomu také silná vulkanická činnost. Šlo zkrátka o následek několika událostí," řekl Mazuch Aktuálně.cz

Zmíněným indickým kráterem je takzvaný kráter Šiva. Vytvořil ho asteroid o průměru čtyřiceti kilometrů v Indickém oceánu, nedaleko dnešní Bombaje. Podle vědců zde asteroid dopadl později než v Mexiku.

Geologové se však neshodují v názoru na to, zda kráter Šiva byl skutečně vytvořen kosmickým tělesem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy