New York - Pojem historická stavba je relativní. Například v Americe může jít i o nádraží a zchátralé tovární budovy, které v Evropanovi žádný sentiment nevyvolávají.
Nejnověji to dokazuje případ pozemků na newyorském Manhattanu, konkrétně desetihektarové plochy mezi 30. a 34. ulicí a řekou Hudson.
Nejžádanější a dosud nezastavěnou plochu ve městě, přibližně dvakrát větší než Ground Zero, město přikleplo soukromému investorovi.
Čtěte v souvislostech: Věž svobody na místě WTC vyroste
Společnost Tishman Speyer, která stojí například za Rockefellerovým centrem a dnes již legendárním mrakodrapem Chrysler Building, koupila Hudson Yards za miliardu dolarů. Další dvě miliardy bude muset ale podle odhadů investovat do zapuštění železničního rozřadiště pod zem.
Mělo by tak vzniknout město uprostřed megapole s milionem čtverečních metrů prodejní plochy, třemi tisíci bytů a kulturním centrem.
Ne všichni jsou ale projektem nových mrakodrapů nadšeni. Obávají se totiž, že tím úplně zmizí "horizontální" New York, kde se ještě dá z ulice sejít do podzemky, aniž by se člověk ztratil v labyrintu podchodů.
Vznikne nový Hongkong?
"Celé je to příliš velké. Mají tu vyrůst devadesátipatrové mrakodrapy, tomu říkám nový Hongkong na Hudsonu," říká Joseph Restuccia, šéf jednoho z komunitních center, které master plan kritizují.
"Chceme dostupné bydlení pro všechny, ne jen pro bankéře z Wall Streetu," citoval list New York Times Tonyho Simona.
Kromě reálných obav o astronomické ceny nového bydlení ale bojují starousedlíci i za kus "starého" New Yorku, který Evropané znají z filmů Woodyho Allena. Tedy města, kterému nedominuje jen pověstná "skyline".
