Zástupci členských států EU se dohodli na návrhu, který by mohl odblokovat rozpočet

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 12. 2020 19:45
Zástupci členských zemí Evropské unie ve středu přijali kompromisní návrh, který má odblokovat patovou situaci unijního rozpočtu. Návrh má přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby podpořily podmínku principů právního státu pro využívání evropských peněz. Proti textu neměly podle informací ČTK zásadní námitky zástupci žádné země. Jeho případné schválení bude v rukou unijních lídrů na čtvrtečním summitu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a polský premiér Mateusz Morawiecki.
Maďarský premiér Viktor Orbán a polský premiér Mateusz Morawiecki. | Foto: Reuters

Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí v červenci. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů.

Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, až dosud tvrdily, že je pro ně podmínka nepřijatelným obcházením unijních smluv.

Německé předsednictví však ve středu přišlo s návrhem, na který podle diplomatických zdrojů reagovali velvyslanci unijních států během odpolední mimořádné schůzky pozitivně a bez zásadních výhrad. Dokument nemá být přímo součástí nařízení spojujícího unijní peníze a vládu práva, nýbrž závazným prohlášením prezidentů a premiérů, které mohou odsouhlasit ve čtvrtek.

Text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh také počítá s tím, že pokud by EU chtěla na základě podmínky související s vládou práva některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.

Diplomaté hovoří o tom, že pokud se na tomto či podobném kompromisu lídři neshodnou a Varšava s Budapeští veto neodvolají, nouzový fond o objemu tři čtvrtě bilionu eur vznikne bez obou států, které tím přijdou o desítky miliard eur. Naproti tomu rozpočet bez souhlasu všech 27 států schválit nelze, takže by v případě krachu kompromisní varianty začala EU hospodařit s rozpočtovým provizoriem.

Schválení návrhu předcházela řada vyjednávání

"Vyjednávání o rozpočtu stále pokračuje. Polsko a Maďarsko vypracovaly společný rámec pro vyjednávání. V tuto chvíli ještě nebylo dosaženo dohody v rámci EU. Pokud (naše) body budou přijaty, je šance na dohodu na tomto summitu," řekl odpoledne agentuře PAP vládní mluvčí Piotr Müller. "Podmínkou dobrého konce (unijního summitu) je přihlédnutí k našim požadavkům," dodal.

O předběžné dohodě informovala prvně ve středu agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády. Dodala, že momentálně se čeká na souhlas Nizozemska a dalších skeptických států se zmíněnou dohodou. Nizozemsko hrozilo vetem naopak pro případ, že by podmínka pro čerpání unijních peněz z ujednání vypadla.

O dohodě mezi Varšavou, Budapeští a Berlínem podle polské zpravodajské televize TVN 24 hovořil vicepremiér Jaroslaw Gowin. "Jsme doslova centimetr od dobrého kompromisu," řekl Gowin.

Maďarský premiér Viktor Orbán se v úterý ve Varšavě setkal jak se svým protějškem Mateuszem Morawieckým, tak s šéfy koaličních stran Jaroslawem Kaczyńským, Zbigniewem Ziobrem a Jaroslawem Gowinem. Morawiecki po schůzce hovořil o tom, že nelze vyloučit žádný scénář a že možná bude kvůli příštímu rozpočtu potřebný další summit EU, anebo dlouhé měsíce vyjednávání. Varšava a Budapešť jsou podle něj odhodlány hájit své národní zájmy.

 

Právě se děje

Další zprávy