Pchjongjang - Severní Korea nesplnila svoji hrozbu, že odpálí dvě rakety středního doletu Musudan. Obě střely, které mohou zasáhnout cíl až do vzdálenosti zhruba tří tisíc kilometrů, vojáci KLDR v tichosti sundali z odpalovacích ramp na východním pobřeží země.
Rakety byly připraveny k odpalu skoro měsíc a Spojené státy varovaly severokorejského vůdce Kim Čong-una, že se dopustí "vážné chyby", pokud střely odpálí.
Severokorejci musudan dosud nikdy nevyzkoušeli. Poprvé je ukázali veřejnosti na vojenské přehlídce v roce 2010, ale někteří experti se na základě zvětšených fotografií domnívají, že šlo o makety.
Agentura Reuters cituje představitele amerického ministerstva obrany, podle kterých není vyloučeno, že Pchjongjang střely přesune jinam.
"Je zatím příliš brzy oslavovat demontáž jako dobrou zprávu," prohlásil Daniel Russel, člen americké Národní obranné rady.
Severokorejský komunistický režim nicméně v posledních dnech přestal s výhrůžkami na adresu jiných států.
Podívejte se na srovnání vojenských sil na Korejském poloostrově:
Předtím KLDR pohrozila jaderným útokem a válkou postupně Spojeným státům, Japonsku i Jižní Koreji.
Situace se ale začala uklidňovat poté, co Američané a Jihokorejci ukončili 30. dubna společné vojenské cvičení, v jehož rámci USA vyslaly nad Korejský poloostrov i bombardéry B-52 a B-2 Stealth.
Jihokorejská média informovala o tom, že rozsáhlé cvičení chystají i Severokorejci, zatím však žádné přesuny vojsk a přípravy hlášeny nejsou.
Americký prezident Barack Obama v úterý přijme v Bílém domě jihokorejskou prezidentku Pak Kun-hje. Ta má rovněž vystoupit s projevem v americkém Kongresu.
Pak Kun-hje po svém zvolení na začátku roku zastávala umírněný postoj vůči KLDR, ale v dubnu prohlásila, že důvěra ve spolupráci se severem je otřesena a Jižní Korea už nebude investovat žádné peníze do společných projektů.
Krize na Korejském poloostrově, hrozící přerůst v ozbrojený konflikt, byť omezeného rozsahu, začala 12. února v pořadí třetím severokorejským jaderným testem.
Rada bezpečnosti OSN přijala proti Severní Koreji přísnější sankce. Kim Čong-un reagoval hrozbami, vyhlášením válečného stavu, obnovením provozu v jaderném reaktoru Jongbjon a uzavřením průmyslové zóny v Kesongu na hranici Korejí, kde pracovali lidé z obou částí rozděleného poloostrova.
