Tak se dají přečíst závěry právě skončeného summitu představitelů členských zemí EU v Bruselu.
"Dvoukolejnost" evropské politiky, jak si státníci svůj program nazvali, má především ukázat občanům unie, že Evropa je schopna konkrétních akcí.
|
Plány na příští roky: otevření hranic i rozšíření
Unie si tak na letošní rok uložila dokončit schválování kontroverzní směrnice o službách, která brzy zamíří do druhého čtení v Evropském parlamentu.
Příští rok zase má být dokončeno rozšíření takzvaného schengenského systému, díky němuž zmizí na českých hranicích pasové kontroly.
Na příští rok je pak jako "velká akce" naplánováno rozšíření o Rumunsko a Bulharsko. Závěrečný text z bruselských jednání dosud vstup těchto zemí podmiňuje jejich připraveností, jako datum vstupu však dál uvádí 1. leden 2007.
"To je rozhodně pro obě tyto země povzbudivé," míní diplomaté v Bruselu. Verdikt o přijetí padne na podzim.
Co dokáže pojmout Unie?
Právě další rozšiřování ovládlo dnešní debatu státníků. Sporným bodem se stalo kritérium absorbční kapacity. Tedy jakési nové podmínky pro vstup nových zemí navíc k těm, které musí splnit sama (dle kodaňských kritérií).
Infobox
PLÁN NA PŘÍŠTÍ ROKY (vybrané body)
2006- Dohoda o rozpočtu na období 2007 - 2013
- Směrnice o službách
- Více transparentnosti v Radě
- Plán komise na vytvoření Evropského technologického institutu
- Rozšíření o Bulharsko a Rumunsko
- Rozšíření eurozóny o Slovinsko
- Rozšíření Schengenského prostoru - tedy prostoru bez vnitřních hranic - o nové členské země
- Odstraňování dotací, které ve svém důsledku škodí životnímu prostředí
- Uvedení směrnice o službách do praxe
- Využívání obnovitelných zdrojů energie
Svou schopnost přijímat nové členy má posuzovat Unie sama už podle dřívějších smluv. Rada tentokrát uložila Evropské komisi, aby rozpracovala zprávu o tomto kritériu.
Mnozí zástupci zemí se obávali, že by kladení většího důrazu právě na připravenost samotné Unie mohlo být výmluvou, proč některou zemi nepřijmout.
"Rozšiřování nadále podporujeme, ale je třeba si uvědomit, že každý takový krok něco stojí," uvedl po jednáních francouzský prezident Jacques Chirac.
Klaus: Oslabme moc Bruselu
Rozšiřování se stalo také tématem Václava Klause, který na summitu Česko zastupoval. "
Další rozšiřování je rozhodně žádoucí a přináší s sebou transakční náklady. Vymlouvání se na absorpční kapacitu, tedy cosi, co není ani jednoznačně definováno, ničemu neprospěje," řekl Klaus.
Představil také své řešení, jak náklady snížit. "Rozšiřovat a zároveň oslabovat moc bruselské centrály a převádět zpět do národních států odevzdané pravomoci. Tím by se snížila evropská agenda a snížily její náklady," sdělil prezident, který je v Bruselu pokládán za vzor euroskeptika.
Litva si euro nezaslouží
Snad nejvzrušenější debata se nakonec strhla okolo zavádění eura v Litvě.
Komise a následně Evropský parlament nedoporučily vstup této pobaltské republiky do eurozóny od ledna příštího roku. A nakonec to ve svých závěrech potvrdil i summit.
"Mnohé země eurozóny neplní kritéria přijetí mezi ně. Litva inflační podmínku nesplnila o desetinu procenta. A to nelze považovat za relevantní, to nepředstavuje ani statistickou chybu v metodách, které se pro výpočet inflace používají," tvrdil Klaus.
Česká republika spolu s Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Litvou proto podaly deklaraci, která protestovala proti nepřijetí Litvy do eurozóny. Požadovaly také, aby byla zařazena do závěrečného dokumentu.
Nepřípustné, hřímal Barrosa
To vyvolalo ostrou reakci předsedy Komise Josého Barrosa. "To nepřichází v úvahu. Takovéto aktivity malé skupinky zemí jsou na summitu nepřípustné," hřímal.
Co prezident Klaus komentoval jako omezování, však vysvětlovali lidé z Barrosova kabinetu jinak: "Není přece možné, aby v dokumentu, který všichni podepíšou a má být schválen jednomyslně, bylo na jedné stránce nepřijetí Litvy do eurozóny a o pár listů dál prostest několika zemí."
