Buenos Aires/Stanley - Argentinský prezident Nestor Kirchner dnes označil britský triumf ve válce o Falklandské (pro Argentince Malvínské) ostrovy za nepřijatelné "koloniální vítězství".
Zároveň odsoudil bývalou britskou ministerskou předsedkyni Margaret Thatcherovou za slova chvály na adresu britských vojáků, kteří se ozbrojeného konfliktu zúčastnili.
S odkazem na argentinskou tiskovou agenturu Diarios y Noticias o tom informovala agentura AP.
Kirchner vs. Thatcherová
Kirchner dnes podle agentur reagoval na vyjádření nyní jednaosmdesátileté Thatcherové pro britský rozhlas, kde uvedla, že z úspěchu se radoval celý (britský) národ a měl by se radovat i nadále: "Agrese byla potlačena. Bylo učiněno za dost přáním místního lidu. Převládly britské zájmy a čest," prohlásila ve vysílání rozhlasu britské armády Thatcherová.
"Ostrovy jsou argentinské a mírovou cestou se Argentině znovu navrátí. Britský triumf byl koloniálním vítězstvím, nepřijatelným v očích okolního světa," uvedl v reakci na to Kirchner.
Načasování obou vyjádření není náhodné. Dnes je tomu rovných 25 let, kdy se Argentina po 73 dnech bojů vzdala britským vojákům.
Stovky návštěvníků, včetně nejmladšího syna královny Alžběty, prince Edwarda, britského státního tajemníka pro ozbrojené síly Adama Ingrama, veteránů a novinářů proto přiletělo přímo do Stanley, největšího města falklandského souostroví s 3000 obyvateli.
"Dnes je zvláštní den. Je velmi smutné, že muselo zemřít tolik lidí. Ale budeme slavit, protože jsme pořád Britové," uvedla Shirley Hirtleová, 73letá obchodnice, která se na ostrově narodila.
Válka o slávu
Když se generál Leopold Galtieri v dubnu 1982 vylodil na Falklandských ostrovech, chtěl posílit autoritu Argentiny v celém regionu a taky získat něco málo slávy a prestiže pro sebe samého.
Netušil však, že do dvou týdnů dorazí britská flotila, která asi 200 ostrůvků a ostrovů v Atlantském oceánu získá zpět. Během 73denní války bylo zabito 255 britských a 649 argentinských vojáků. Dalších 350 veteránů spáchalo později sebevraždu.
Britská média konflikt nazývala "osudovou bitvou mezi demokracií a diktaturou na konci světa". Jeho výsledek vedl k pádu argentinského režimu a k posílení moci britské premiérky Margaret Thatcherové. Argentincům však tato válka ani čtvrt století poté nedá spát.
"Malvíny (argentinský název pro Falklandy) jsou argentinské, vždycky byly a vždycky budou," prohlásil nedávno během ceremoniálu u památníku padlých argentinských vojáků v nejjižnějším městě Argentiny (i celé planety) Ushuaia argentinský viceprezident Daniel Scioli.
Argentinci by rádi jednali
Argentina během výročí spojených s koncem války pravidelně využívá k protibritsky laděným vystoupením. Ta vyvrcholila, když Argentici před třemi měsíci odmítli s Brity dále spolupracovat na průzkumu ropných ložisek u těchto ostrovů.
Na spolupráci se obě země dohodly v roce 1995, nyní však Argentina hrozí, že bude pokutovat společnosti, které se o průzkum ve vodách kolem ostrovů pokusí.
"Válka realitu nezměnila - získáme zpět to, co bylo naše," prohlásil Scioli na nedávném shromáždění veteránů a vyzval Brity, aby začali s Argentinci o ostrovech jednat. Jak uvedl Scioli, Argentina doufá, že získá ostrovy zpět mírovou cestou, za pomoci diplomacie.
Válka den po dni
- 1.4. 1982 - Argentinská vláda vyhlásila připojení Falkland/Malvín k Argentině.
- 2.4. - Argentinští vojáci se vylodili na Východním ostrově, obsadili hlavní město Falkland Port Stanley, které přejmenovali na Puerto Argentino; guvernér Rex Hunt se vzdal.
- 3.4. - Argentina obsadila Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy (obě území jsou od roku 1908 dependenciemi Falkland). Rada bezpečnosti OSN vyzvala Argentinu ke stažení z ostrovů a k zahájení jednání.
- 5.4. - Britský ministr zahraničí Peter Carrington rezignoval. Z Portsmouthu vyplula do jižního Atlantiku britská flotila. Evropské společenství podpořilo návrh Británie zavést ekonomické sankce vůči Argentině. Peru se postavilo na stranu Argentiny.
- 10.4. - Argentinský prezidentem Leopold Galtieri jednal se zprostředkovatelem USA Alexanderem Haigem.
- 12.4. - K ostrovům dorazila britská flotila.
- 25.4. - Britské jednotky dobyly Jižní Georgii a zajaly 190 Argentinců; propuštěni
- 1. 5. - První letecký útok: britská letadla bombardovala Port Stanley, které rovněž ostřelovala z moře.
- 2.5. - Britská jaderná ponorka Conqueror potopila mimo válečnou zónu, kterou vyznačila sama Británie, argentinský křižník General Belgrano; zahynulo 323 argentinských námořníků.
- 4.5. - Argentinské řízené střely Exocet potopily britský torpédoborec Sheffield, při čemž zahynulo 20 mužů na palubě.
- 15.5. - Britská plavidla ostřelovala Puerto Calderón.
- 16.5. - Letecké útoky Britů na několik argentinských obchodních lodí a na Isla Soledad (Východní Falkland).
- 20.5. - Generální tajemník OSN Javier Pérez de Cuéllar oznámil neúspěch snahy o mírová jednání. Ani nabídka Peru na zprostředkování jednání nebyla vyslyšena. Britská loď Sea King ztroskotala na "tajné misi" u chilského Punta Arenas.
- 24.5. - Potopena britská loď Argonaut a druhá britská loď byla značně poškozena.
- 25.5. - Argentinská letadla poškodila tři britské raketové lodě a raketa Exocet zasáhla britské transportní plavidlo Atlantic Conveyor, které se šest dní nato potopilo.
- 30.5. - Argentinské jednotky zasáhly britskou letadlovou loď Invincible; Londýn tuto zprávu nepotvrdil. 4. června - Další návrh na dohodu o příměří v OSN zablokovaly USA a Británie.
- 8.6. - Při útoku na britská výsadková plavidla zahynulo padesát Britů.
- 11.6. - Do Buenos Aires přijel s pobídkou k jednáním o míru papež Jan Pavel II.
- 12.6. - Zasažen britský křižník Glamorgan; 13 mrtvých.
- 13.6. - Britské jednotky prolomily argentinskou obranu. V Buenos Aires se konaly demonstrace, které žádaly nevzdávat se.
- 14.6. - Britové obsadili Port Stanley. Dohodnuto příměří. Velitel argentinské armády generál Mario Menéndez podepsal kapitulaci.
Strategické ostrovy
Opravdu málokdo si dovede představit, že by se po 25 letech o souostroví znovu válčilo. A to i přesto, že Argentina začala v posledních letech intenzivně zbrojit. Například velikost jejího letectva je oproti roku 1982 dvojnásobná.
V poslední době také přibylo incidentů mezi argentinskou pobřežní stráží a britskými silami v oblasti. Argentinská letadla bez povolení prolétávají britským vzdušným prostorem.
Margaret Thatcherová moc dobře věděla, proč označila ostrovy za strategicky důležité: "Poskytují několik dobrých přístavů 800 kilometrů od Hornova mysu. V případě uzavření panamského průplavu by jejich význam značně vzrostl."
Venezuelský prezident a tribun jihoamerické levice Hugo Chávez v loňském projevu uvedl, že "Británie je země, která porušuje suverenitu mnoha států. Ty ostrovy jsou argentinské, vraťte je, pane Blaire."
Historie ostrovů nejasná
Ostrovy o celkové rozloze 12.000 km2, vzdálené necelých 500 km od argentinských břehů, byly předmětem sporů několika zemí již od 16. století. Nikdo totiž přesně neví, kdo je jako první objevil.
Jednou z teorií je, že Falklandy objevil britský mořeplavec John Davis v roce 1592, druhou, že to byl už o 60 let dříve Portugalec Esteban Gómez.
Oblast pojmenovali Angličané podle lorda Falklanda, druhé jméno - Malvíny - dali ostrovům Francouzi.
Podle londýnského ujednání z roku 1771 připadly ostrovy Španělsku. To je ale neobsadilo a po vypuknutí válek o nezávislost v roce 1810 ostrovy osiřely a 10 let nato připadly nově vzniklému státu.
Jenže již v roce 1833 je opět kolonizovali Britové. Argentina se ale nevzdávala a hned na prvním zasedání OSN v roce 1946 vznesla požadavek na jejich vrácení z titulu "dědického práva" na španělské kolonie.
