Kyjev - Vůdčí představitelé některých bývalých států Sovětského svazu sledují současnou situaci v Gruzii se znepokojením. Prozápadní vůdci Ukrajiny či pobaltských států se předhánějí ve vyjadřování podpory vládě v Tbilisi.
A nejde jen o gesta, ale o projev upřímné solidarity. Veřejností se totiž v těchto zemích šíří obavy, že Rusko příště může zasáhnout i na jejich území.
Ukrajinci: Jsme další na řadě?
"Budeme další," cituje americký deník The New York Times obyvatelku Kyjeva Tanju Mindrukovou. "Dřív nebo později náš prezident řekne nebo udělá něco, čím zajde příliš daleko a pak to začne."
Prozápadní vláda začala na Ukrajině vládnout po takzvané oranžové revoluci na sklonku roku 2004. Prezident Viktor Juščenko ihned po vypuknutí bojů s Ruskem nabídl gruzínské vládě pomoc.
V minulém týdnu v reakci na gruzínský konflikt Ukrajina podnikla několik opatření. Juščenko oznámil, že je připravena dát Západu k dispozici svůj systém protiraketové obrany. Rovněž vydal nařízení, podle něhož Rusko nemůže dávat rozkazy své černomořské flotile kotvící na ukrajinském Krymu bez předchozí konzultace s Kyjevem.
Mezi ruskou a ukrajinskou vládou panuje dlouhodobé napětí - například v roce 2006 Rusko omezilo dodávky plynu na Ukrajinu. Prezident Jusčenko se podobně jako Michail Saakašvili v Gruzii snaží o těsnější vztahy se Západem a vstup do Severoatlantické aliance.
Také Ukrajinu Rusko stále považuje za sféru svého vlivu. Situaci navíc komplikuje fakt, že zde žije početná ruská menšina, která tvoří nejméně 17 procent z 46 milionů obyvatel země.
Zatímco západ Ukrajiny tíhne k Evropské unii, východ se upíná na Rusko. Řada obyvatel tam sleduje současný gruzínsko-ruský konflikt na státem kontrolovaných ruských televizních stanicích, které lze na Ukrajině naladit.
Pobaltská úzkost a solidarita
Pomoc krátce po vypuknutí bojů přislíbily i další státy bývalého Sovětského svazu: Ázerbájdžán například ihned uvolnil humanitární pomoc Gruzii ve výši 500 tisíc dolarů.
A pobaltské státy se zcela nepokrytě postavily proti Rusku, které obvinily z nepřijatelné agrese. Když na vládní gruzínské internetové stránky zaútočili hackeři, Estonsko nabídlo Gruzii své počítačové experty. Litevské ministerstvo zahraničí zase vyhlásilo sbírku obnošeného oblečení pro Gruzínce v oblastech zasažených boji.
Vůdčí představitelé všech pobaltských států vydali společné prohlášení odsuzující ruský vpád na gruzínské území.
Pobaltské státy jsou členy NATO už od roku 2004, což by jim mělo zaručovat vyšší ochranu vůči Rusku.
New York Times však cituje estonského prezidenta Toomase Hendrika Ilvese: "Mezi veřejností je jistá úzkost. A s ohledem k naši historii je pochopitelné, proč lidé tuto úzkost pociťují," řekl prezident.
Gruzínský prezident Saakašvili před několika dny prohlásil, že právě "Pobaltí bude dalším ruským cílem".
Zvláštní zmocněnec Evropské unie pro oblast Jižního Kavkazu Peter Semneby k tomu říká: "Co se stalo v minulém týdnu, je jistě šokem nejen pro Gruzii, ale i pro řadu dalších zemí. Výsledkem toho je, že spousta lidí bude chtít co nejdříve vybudovat těsnější vztahy se západními partnery."
Prozápadní vlády Ukrajiny a Gruzie tak budou ještě více usilovat o vstup do NATO.
Také prezident Estonska Ilves nyní vyzval představitele NATO, že by měli tyto země začlenit do aliance co nejdříve.
| Sledujte on-line zpravodajství z gruzínsko-ruského konfliktu |
