S výzvou, aby voliči na výraz protestu proti stávajícímu režimu prezidenta Vladimira Putina přišli k volbám právě v tento čas, přišel nedávno zesnulý lídr ruské opozice Alexej Navalnyj. Sliboval si od toho vytvoření dlouhých front, které by byly svého druhu protestním shromážděním.

Ruské úřady až na výjimky demonstrace nepovolují a obvykle je rázně potlačují.

Prokuratura ve svém prohlášení na platformě Telegram uvedla, že shromáždění lidí u volebních místností o nedělním poledni bude posuzovat jako nepovolenou hromadnou událost, jejímž cílem je porušit volební zákony. Dodala, že podobné "nezákonné jednání" může jiným občanům bránit ve svobodném výkonu jejich volebního práva, a proto hrozí postih podle trestního zákoníku. Část zákona, kterou prokuratura jmenovala, předpokládá až pětileté odnětí svobody, uvedl portál Meduza.

S iniciativou s názvem "V poledne proti Putinovi" přišel Navalnyj během pobytu ve vězení nedlouho před svojí smrtí. Po jeho úmrtí tuto výzvu dál šířili jeho spolupracovníci a podpořila ji i řada dalších opozičních osobností včetně dalšího Putinova kritika Michaila Chodorkovského.

Očekává se, že Putin, který je u moci už 24 let, nynější volby s přehledem vyhraje. O prezidentské křeslo se kromě něj formálně ucházejí další tři kandidáti, jejichž funkcí je podle analytiků pouze vytvořit zdání konkurence. Volby Rusko vypsalo i na územích, které okupuje na Ukrajině, což Kyjev hodnotí jako nezákonný krok.