Server Middle East Eye ho tento týden označil za islámu nejvíce nakloněného monarchu v britských dějinách. Podle amerického časopisu Time může být Karlův "unikátní vztah k islámu" spojovacím mostem v dnešní Británii, zemi nábožensky velmi různorodé.
Ještě jako princ Charles v době teroristických útoků al-Káidy či Islámského státu, které zasáhly i Velkou Británii, vystupoval proti přisuzování kolektivní viny muslimské komunitě. Islamistický terorismus označoval za překroucení islámu. Zároveň vyzýval muslimy, aby nenávistné radikály a teroristy vyloučili ze svých řad a distancovali se od nich.
Al-Káida v zemi zaútočila v roce 2005, kdy se sebevražední atentátníci odpálili v londýnském metru a autobuse. Útoky si vyžádaly 52 obětí. V roce 2017 se odpálil atentátník tzv. Islámského státu v Manchesteru na koncertě zpěvačky Ariany Grande a zavraždil 22 osob. Několik útoků také islamisté v Británii spáchali noži nebo automobilem, když najeli do davu lidí.
Když v roce 2017 naopak najel dodávkou do skupiny muslimů muž, motivovaný nenávistí k islámu, Charles po činu navštívil muslimskou komunitu v mešitě ve Finsbury Parku na severu Londýna.
Stavění mostů
Karel III. se také zajímá o islámské umění a učil se arabsky. Když byl na návštěvě islámských zemí nebo se setkával s představiteli muslimů, občas citoval z Koránu. V roce 2020, těsně před propuknutím pandemie koronaviru, přijel do Izraele a na Západní břeh Jordánu. V Betlémě si prohlédl Chrám narození Páně, ale také Omarovu mešitu.
"Pokouším se stavět mosty mezi různými náboženstvími, abychom se mohli učit jeden od druhého a být společně silnější," řekl v Betlémě.
Loni v listopadu pobýval v Káhiře, kde se také zúčastnil debaty s muslimskými duchovními na Univerzitě al-Azhar, která má tisíciletou tradici. V přednášce citoval z Koránu verše, které se vztahují k ochraně životního prostředí.
"Islám je součástí naši minulosti a naší současnosti ve všech směrech lidské činnosti. Pomáhal vytvářet moderní Evropu, je to součást našeho vlastního dědictví," prohlásil monarcha.
Muslimská komunita ve Spojeném království, která čítá přibližně tři miliony lidí a zahrnuje pět procent britské populace, podle něj přispívá ke kulturnímu bohatství celé ostrovní země.
Karel III. také založil a dodnes podporuje Oxfordské centrum islámských studií, které patří v tomto oboru k nejuznávanějším výzkumným ústavům na světě.
Britský novinář a spisovatel specializující se na královskou rodinu Robert Jobson tvrdí, že Karel III. byl před dvaceti lety ostře proti invazi do Iráku. V soukromém rozhovoru mezi čtyřma očima prý tehdy řekl britskému premiérovi Tonymu Blairovi, že poslat do Iráku armádu s cílem vybudovat tam demokracii je šílenství. Blair podporoval rozhodnutí amerického prezidenta George W. Bushe zatočit na Irák a britská armáda se invaze zúčastnila.
Teorie o muslimské víře
Postoje nového krále ale narážejí na kritiku těch, kdo nemají muslimy rádi a v islámu spatřují nebezpečí. Po internetu tak už dříve kolovala řada konspiračních teorií o tom, že princ Charles je ve skutečnosti tajný muslim, ale nepřizná to veřejně, protože by ztratil nárok na trůn - britský panovník musí patřit k anglikánské církvi.
Americký politolog zaměřený na Blízký východ Daniel Pipes například napsal článek, ve kterém vypočítal všechna vstřícná gesta a slova Charlese vůči muslimům a pokládal si otázku, zda monarcha skutečně není tajným konvertitou. Když stejný názor vyslovil v roce 1996 kyperský muftí (muslimský duchovní), Buckinghamský palác oficiálně reagoval s tím, že je to nesmysl.
Kuriózní je, že v minulosti kolovaly o princi a královské rodině opačné konspirační teorie. Konkrétně o tom, že nechtěla, aby se princezna Diana po rozpadu manželství s Charlesem vdala za Egypťana a muslima Dodiho Al Fayeda, a proto pár zahynul při autonehodě v Paříži v roce 1997.
