Brusel - Ropa těžená z bituminózních písků v kanadské provincii Alberta představuje po Saúdskou Arábii druhé největší zásoby černého zlata na světě. Evropská unie chce však její dovoz zakázat.
Důvod je prostý: proces získávání ropy z živic je energeticky příliš náročný a neúměrně zatěžuje životní prostředí.
Do ovzduší při něm uniká až o polovinu více emisí skleníkových plynů než při těžbě z konvenčních zdrojů. Ekologové hovoří dokonce až o pětkrát vyšší uhlíkové stopě.
EU má naopak v plánu snížit do devíti let vlastní emise CO2 o dvacet procent oproti stavu z roku 1990.
Kanada se cítí být posledním krokem Bruselu diskriminována a chce se v celém sporu obrátit na Světovou obchodní organizaci (WTO). O případném embargu na kanadskou extra těžkou ropu mají členské země EU rozhodnout v příštích měsících.
"Pokud Evropská unie zavede ničím neoprávněná opatření, nebudeme váhat hájit své zájmy," citovala agentura Reuters kanadského ministra pro přírodní zdroje Joea Olivera. "Jednou z možností je stížnost u WTO."
Jako dvě Česka dohromady
Kanadské bituminózní písky v sobě skrývají obrovský energetický potenciál. Odhaduje se, že z celkového objemu 1,7 bilionu barelů ropného ekvivalentu, ukrytého v albertských nalezištích, lze vytěžit přinejmenším desetinu.
Stejné množství, jako je celkový objem ložisek, přesně 1,75 bilionu barelů, představují podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) celosvětové zásoby suroviny těžené tradičními metodami.
Zásadním problémem albertské ropy je ale právě náročný způsob těžby. Bitumen pro jeho vysokou viskozitu nelze dostat na zemský povrch tím, že ložisko navrtáme. Roponosné vrstvy, nalézající se v hloubce i několika set metrů, je zapotřebí alespoň zčásti obnažit.
Ropné uhlovodíky se pak z živic uvolňují tím, že se do nich pod tlakem vhání horká pára. Znamená to obrovskou spotřebu vody a zemního plynu, používaného k jejímu ohřevu. Při procesu se spotřebovává až čtyřicet procent objemu energie představované celkovým potenciálem vytěžené albertské ropy.
Po těžbě navíc zůstává zdevastovaná krajina plná umělých jezer s kontaminovanou vodou. Albertská ložiska mají přitom rozlohu jako dvě Česka dohromady.
"EU vyslala svým rozhodnutím těžebnímu průmyslu jasný signál, že ropné zdroje mají buď ekologicky náležitě zajistit, nebo je nechat být," komentoval unijní iniciativu ředitel bruselské ochranářské organizace Doprava a životní prostředí Jos Dings.
Stejný environmentální problém představují břidličná ložiska ropy, jejichž objem je celosvětově odhadován na 1,6 bilionu barelů.
Roponosné břidlice je zapotřebí dlouhodobě zahřívat na teplotu 500 stupňů Celsia, teprve pak se z nich ropa začne uvolňovat. Velké zásoby má kupříkladu Estonsko, které břidlice spaluje v elektrárně u města Narva.
Máme vrchol těžby už za sebou?
EU tak stojí před dilematem: Povolit dovozy z nekonvenčních zdrojů, nebo se smířit s vyšší cenou ropy.
Když letos na jaře zastavila kvůli občanské válce v zemi svou těžbu o objemu 1,6 milionu denních barelů Libye, vylétla cena směsné ropy Brent okamžitě ke 120 dolarům za barel. Americká lehká ropa z nalezišť v Novém světě byla mnohem levnější a pohybovala se pod hranicí 100 dolarů za barel.
IEA odhaduje, že spotřeba suroviny, která letos činila 89 milionů barelů denně, vzroste do roku 2030 na nejméně 113 milionů barelů. I při zachování současné úrovně spotřeby tak vystačí stávající ložiska na přesně 56 let.
Významnější nová ložiska zatím objevena nebyla, i když se opakovaně hovoří o velkých zásobách v Arktidě. Nedávný, s velkou slávou ohlášený nález ropy v Severním moři o objemu 2,5 miliard barelů znamená, že při těžbě na úrovni jednoho milionu barelů denně by nové ložisko bylo vyčerpáno do sedmi let.
Colin Campbell, ředitel londýnského Centra pro analýzu úbytku zásob ropy, je přesvědčen, že vrchol těžby suroviny byl dosažen právě letos.
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) dávala v průběhu roku jasně najevo, že těžbu rozhodně nebude v příštích letech navyšovat, protože si chce své zásoby chránit.
Kanadská ropná lobby proto doufá, že narůstající poptávka a hrozící nárůst cen suroviny EU nakonec donutí couvnout. Při stávajícím objemu denní těžby na úrovni 1,5 milionu barelů a ceně sto dolarů za barel představuje albertská ropa celoročně sumu rovnající se 55 miliardám dolarů.
