Kaczyńského zajímá jen moc, v Polsku dělá kulturní revoluci. Proč se Evropa bojí druhého Maďarska

Martin Ehl Martin Ehl
8. 12. 2015 22:00
Nejvážnější pokus konzervativců o posílení moci. Tak vidí zamotaný spor o obsazení polského ústavního soudu Lukasz Lipiński, zástupce ředitele think tanku Polityka Insight. Tahanice přitáhly i pozornost západní Evropy. Panují totiž obavy, že po Maďarsku bude ve střední Evropě další potížista zpochybňující liberální demokracii. Konzervativní strana Právo a spravedlnost vyhrála 25. října volby a od 16. listopadu v zemi vládne kabinet premiérky Beaty Szydlové, kterou podporuje konzervativní prezident Andrzej Duda. Oba však z pozice šéfa vládní strany fakticky řídí Jaroslaw Kaczyński. Rozhodl se, že soud od začátku pro jistotu neutralizuje, vysvětluje Lipiński v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Předseda Práva a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński zažívá návrat ve velkém stylu.
Předseda Práva a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński zažívá návrat ve velkém stylu. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Polsko žije nedlouho po volbách krizí kolem ústavního soudu, ve středu má padnout zásadní rozhodnutí. O co vlastně přesně jde?

Lukasz Lipiński: Je to velmi komplikovaná záležitost. Ve středu se ústavní soud bude zabývat novelou zákona o ústavním soudu, kterou přijal nový parlament s většinou Práva a spravedlnosti (PiS). Klíčovou částí zákona je předpis, podle něhož - zároveň s platností toho zákona - předseda ústavního soudu do 25 dnů ztrácí svůj úřad.

Oproti tomu, co si myslí hodně lidí, těch pět soudců vybraných novým Sejmem s většinou PiS bylo vybráno podle starého zákona. Jich se tedy týká výrok ústavního soudu, který už byl oznámen, ale ještě nebyl publikován v oficiálních dokumentech (až tehdy má nabýt platnosti, vláda jeho publikaci zdržuje - pozn. red.).

Lukasz Lipiński
Lukasz Lipiński | Foto: Aktuálně.cz

Je to právní galimatyáš. PiS chce měnit hodně věcí najednou, a vznikla tak neuvěřitelně komplikovaná právní situace. PiS totiž tvrdí, že nové soudce nevybírala na základě nového zákona, ale na základě předpisu Sejmu. Ale ústavní soud říká, že nemohli vybírat na základě předpisu Sejmu, když existuje platný zákon, protože ten má větší váhu než předpis Sejmu. Na to PiS odpovídá "dobře, ale vy do toho nemáte co vstupovat, protože výběr soudců není normativním aktem, není tedy zákonem a vy se můžete zabývat jen zákony".

A.cz: Jak to bude s publikováním onoho rozhodnutí ústavního soudu, které blokuje úřad premiérky?

Já tomu rozumím tak, že PiS hraje o čas, oddaluje zveřejnění rozsudku, aby mohli ještě něco vymyslet.

A.cz: Jak to může skončit?

Pokud se neudělá nějaký politický kompromis - ale nevím, o co by se mohl opřít -, tak tu máme pět nových soudců vybraných novým Sejmem a tři soudce vybrané v souladu s ústavou předchozím Sejmem a dva, kteří nebyli vybraní podle ústavy. PiS by třeba mohla souhlasit, že do soudu přijdou jen dva noví soudci, nebo budeme mít ústavní soud, který nebude uznán většinou v Sejmu, což by se PiS vlastně také hodilo. Jaroslaw Kaczyński jasně v jednom rozhovoru řekl, že nedovolí, aby se ústavní soud stal třetí komorou parlamentu a blokoval politické možnosti PiS. A jinde řekl, že bude dále bojovat proti tomu, co nazval "právním imposibilismem", což znamená, že on má tady většinu a někdo mu říká, že ji nemá. Když mám většinu, tak přece můžu všechno, říká vlastně Kaczyński.

A.cz: Takže ovládnutí ústavního soudu je teď Kaczyńského hlavním cílem, aby si pojistil svoji vládu v Polsku?

Ano. Je to metoda směřující k rozšíření pole své vlastní moci. Jaroslaw Kaczyński si výborně pamatuje, že v letech 2005 až 2007, kdy vládla jím vedená koalice, to byla právě rozhodnutí ústavního soudu, která mu kazila uskutečňování jeho různých plánů. Teď se rozhodl, že soud od začátku pro jistotu neutralizuje.

A vlastně mu v tom pomohlo rozhodnutí poslanců předchozího parlamentu, kteří rychle schvalovali pět nových soudců a v případě dvou z nich se ukázalo, že je schválili neústavně - protože zvolení urychlili přijetím zvláštního zákona, neboť by je měl vybírat už nový parlament. A ústavní soud to ve svém rozhodnutí z minulého týdne, které stále čeká na svoji oficiální publikaci, jasně řekl, že tři byli vybraní v souladu s ústavou a dva vybraní na základě rychlého přijetí zvláštního zákona jsou zvoleni neústavně.

A.cz: V Evropském parlamentu se připravuje debata o Polsku. Můžeme se obávat, že se Polsko dostane na stejnou úroveň kritiky z EU, jakou dostávalo a dostává Maďarsko?

Trochu to tím směrem jde. V Polsku se všechno teprve začíná, vládu nemáme ještě ani měsíc. Všechno se děje ale velmi rychle. Paradoxem ale je, že představitelé nynější polské opozice říkají, že ještě tu debatu v Evropském parlamentu nechtějí. Ale zřejmě je to proto, že PiS už začal dělat, co dělá, a druhá věc je, že Jaroslaw Kaczyński má v západní Evropě velmi špatnou pověst, protože si všichni pamatují jeho vládu z před deseti lety. Úroveň nedůvěry vůči němu je velmi vysoká. A on neudělal nic, aby ty obavy rozptýlil, spíš naopak.

Jaroslaw Kaczynski
Jaroslaw Kaczynski | Foto: Reuters

A.cz: K čemu směřuje Kaczyński? Co chce s Polskem dělat?

Jaroslaw Kaczyński směřuje k něčemu, co bychom mohli nazvat druhem kulturní revoluce. Jeho nezajímá ekonomika a takové věci, jeho zajímá čistá moc a široce chápaná sféra kultury. On je stoupencem návratu tradičních hodnot v Polsku a chce dokončit výměnu elit. Myslí si, že současné elity v Polsku jsou hluboce nesprávné a že moc mají mít opravdoví vlastenci, jako je on. A nejde jen o politiku, ale o školy, divadla, média a další podobná místa.

Je v dobré situaci, má moc, protože ho všichni poslouchají - prezident, premiérka, strana. Má velmi silnou moc, ale tím, že nemá žádnou politickou funkci, nemá žádnou odpovědnost. Kdyby někdy někdo chtěl obvinit prezidenta v otázce ústavního soudu, tak před státní soud půjde prezident, a nikoli Kaczyński. Je ve velmi výhodné situaci. Nikdy nebyl velkým přítelem liberální demokracie v tom smyslu, že pro vládu většiny jsou jistá omezení. Už když byl premiérem před deseti lety, říkal, že vítězství ve volbách má pro vítěze znamenat veškerou moc a všechny možnosti.

A.cz: Co je nejvážnější změnou, kterou PiS nyní prosazuje? Personální změny v tajných službách či státních firmách jsou přece celkem pochopitelné.

Právě ta změna v ústavním soudu je dosud nejklíčovější, všechny ostatní změny zatím byly podobné tomu, co se v Polsku obvykle při změně vlády děje. Na jedné straně PiS sliboval, že urychlí modernizaci země, na druhé změny, které navrhuje, tak je většinou likvidace změn, které se staly dříve. Bylo zvýšení důchodového věku, teď bude snížení. Děti měli začít chodit do školy v šesti letech, to se ruší (v Polsku dětí chodí do školy od sedmi let - pozn. red). Zavedlo se gymnázium, to se teď také ruší. Byl Národní zdravotní fond (nástroj na financování veřejné zdravotní péče - pozn. red), financování se teď vrátí do rozpočtu. Společným znakem se tak zdá, že PiS má logiku, že všechno bylo udělané špatně z jejich pohledu, tak to zrušíme.

A.cz: Co se bude dít s ekonomikou? Vicepremiéra Morawiece zodpovědného za hospodářství není vidět ani slyšet, šéfové státních firem odcházejí...

Velká část programového prohlášení premiérky Beaty Szydlové se věnovala ekonomice. Ta Kaczyńského nezajímá, takže se ekonomikou bude zabývat premiérka. Klíčovou součástí programu je velký investiční program, ale ne přímo z rozpočtu. Měla by to být různá opatření, která způsobí, že firmy začnou investovat, že jim banky začnou půjčovat, i centrální banka by se měla zapojit. Ale jsou pochybnosti kolem veřejných financí a deficitu.

Oznámené plány jsou totiž velmi nákladné a nejde to dohromady s tím, aby se udržel deficit. To je znervózňující. Navíc o ekonomice vlastně může ve vládě rozhodovat a mluvit pět lidí, ale není vidět nějaká jednotící linka. V den, kdy se v Sejmu jednalo o zvýšení deficitu rozpočtu na příští rok, se k tomu vyjádřili tři lidé z vlády - a každý řekl úplně rozdílnou představu, jak by deficit měl vypadat.

A.cz: A co varšavská burza, jejíž šéf minulý týden rezignoval?

Ta jde dolů především proto, že věci, které PiS oznámila, (ale ještě neudělala), poškozují velké firmy. Bankovní daň míří na banky. Ve volební kampani řekli, že sníží důlní daň na měď a teď řekli, že ji nesníží. Koncern KGHM dostal ránu. Další věc je, že energetické firmy, které jsou v Polsku velmi důležité, budou platit restrukturalizaci uhelných dolů. Banky, KGHM a energetické firmy jsou největší firmy na polské burze. Plus k tomu přidejme celkovou nejistotu.

Rezignace šéfa burzy není úplně nejdůležitějším faktorem, i když ten je důležitý pro strategii rozvoje burzy. Ta trpí tím, že po důchodové reformě penzijní fondy přestaly na burze investovat a najednou tam chybí kapitál. Burza tedy potřebuje někoho, kdo vymyslí novou strategii rozvoje. Krátkodobě tedy odchod šéfa nemá význam na vývoj ceny firem, ale dlouhodobě samozřejmě záleží na tom, kdo tam bude.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Kosovo uznává méně než 100 ze 193 států OSN, uznání stáhla Ghana

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy