Kaczyńského zajímá jen moc, v Polsku dělá kulturní revoluci. Proč se Evropa bojí druhého Maďarska

Martin Ehl Martin Ehl
8. 12. 2015 22:00
Nejvážnější pokus konzervativců o posílení moci. Tak vidí zamotaný spor o obsazení polského ústavního soudu Lukasz Lipiński, zástupce ředitele think tanku Polityka Insight. Tahanice přitáhly i pozornost západní Evropy. Panují totiž obavy, že po Maďarsku bude ve střední Evropě další potížista zpochybňující liberální demokracii. Konzervativní strana Právo a spravedlnost vyhrála 25. října volby a od 16. listopadu v zemi vládne kabinet premiérky Beaty Szydlové, kterou podporuje konzervativní prezident Andrzej Duda. Oba však z pozice šéfa vládní strany fakticky řídí Jaroslaw Kaczyński. Rozhodl se, že soud od začátku pro jistotu neutralizuje, vysvětluje Lipiński v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Předseda Práva a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński zažívá návrat ve velkém stylu.
Předseda Práva a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński zažívá návrat ve velkém stylu. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Polsko žije nedlouho po volbách krizí kolem ústavního soudu, ve středu má padnout zásadní rozhodnutí. O co vlastně přesně jde?

Lukasz Lipiński: Je to velmi komplikovaná záležitost. Ve středu se ústavní soud bude zabývat novelou zákona o ústavním soudu, kterou přijal nový parlament s většinou Práva a spravedlnosti (PiS). Klíčovou částí zákona je předpis, podle něhož - zároveň s platností toho zákona - předseda ústavního soudu do 25 dnů ztrácí svůj úřad.

Oproti tomu, co si myslí hodně lidí, těch pět soudců vybraných novým Sejmem s většinou PiS bylo vybráno podle starého zákona. Jich se tedy týká výrok ústavního soudu, který už byl oznámen, ale ještě nebyl publikován v oficiálních dokumentech (až tehdy má nabýt platnosti, vláda jeho publikaci zdržuje - pozn. red.).

Lukasz Lipiński
Lukasz Lipiński | Foto: Aktuálně.cz

Je to právní galimatyáš. PiS chce měnit hodně věcí najednou, a vznikla tak neuvěřitelně komplikovaná právní situace. PiS totiž tvrdí, že nové soudce nevybírala na základě nového zákona, ale na základě předpisu Sejmu. Ale ústavní soud říká, že nemohli vybírat na základě předpisu Sejmu, když existuje platný zákon, protože ten má větší váhu než předpis Sejmu. Na to PiS odpovídá "dobře, ale vy do toho nemáte co vstupovat, protože výběr soudců není normativním aktem, není tedy zákonem a vy se můžete zabývat jen zákony".

A.cz: Jak to bude s publikováním onoho rozhodnutí ústavního soudu, které blokuje úřad premiérky?

Já tomu rozumím tak, že PiS hraje o čas, oddaluje zveřejnění rozsudku, aby mohli ještě něco vymyslet.

A.cz: Jak to může skončit?

Pokud se neudělá nějaký politický kompromis - ale nevím, o co by se mohl opřít -, tak tu máme pět nových soudců vybraných novým Sejmem a tři soudce vybrané v souladu s ústavou předchozím Sejmem a dva, kteří nebyli vybraní podle ústavy. PiS by třeba mohla souhlasit, že do soudu přijdou jen dva noví soudci, nebo budeme mít ústavní soud, který nebude uznán většinou v Sejmu, což by se PiS vlastně také hodilo. Jaroslaw Kaczyński jasně v jednom rozhovoru řekl, že nedovolí, aby se ústavní soud stal třetí komorou parlamentu a blokoval politické možnosti PiS. A jinde řekl, že bude dále bojovat proti tomu, co nazval "právním imposibilismem", což znamená, že on má tady většinu a někdo mu říká, že ji nemá. Když mám většinu, tak přece můžu všechno, říká vlastně Kaczyński.

A.cz: Takže ovládnutí ústavního soudu je teď Kaczyńského hlavním cílem, aby si pojistil svoji vládu v Polsku?

Ano. Je to metoda směřující k rozšíření pole své vlastní moci. Jaroslaw Kaczyński si výborně pamatuje, že v letech 2005 až 2007, kdy vládla jím vedená koalice, to byla právě rozhodnutí ústavního soudu, která mu kazila uskutečňování jeho různých plánů. Teď se rozhodl, že soud od začátku pro jistotu neutralizuje.

A vlastně mu v tom pomohlo rozhodnutí poslanců předchozího parlamentu, kteří rychle schvalovali pět nových soudců a v případě dvou z nich se ukázalo, že je schválili neústavně - protože zvolení urychlili přijetím zvláštního zákona, neboť by je měl vybírat už nový parlament. A ústavní soud to ve svém rozhodnutí z minulého týdne, které stále čeká na svoji oficiální publikaci, jasně řekl, že tři byli vybraní v souladu s ústavou a dva vybraní na základě rychlého přijetí zvláštního zákona jsou zvoleni neústavně.

A.cz: V Evropském parlamentu se připravuje debata o Polsku. Můžeme se obávat, že se Polsko dostane na stejnou úroveň kritiky z EU, jakou dostávalo a dostává Maďarsko?

Trochu to tím směrem jde. V Polsku se všechno teprve začíná, vládu nemáme ještě ani měsíc. Všechno se děje ale velmi rychle. Paradoxem ale je, že představitelé nynější polské opozice říkají, že ještě tu debatu v Evropském parlamentu nechtějí. Ale zřejmě je to proto, že PiS už začal dělat, co dělá, a druhá věc je, že Jaroslaw Kaczyński má v západní Evropě velmi špatnou pověst, protože si všichni pamatují jeho vládu z před deseti lety. Úroveň nedůvěry vůči němu je velmi vysoká. A on neudělal nic, aby ty obavy rozptýlil, spíš naopak.

Jaroslaw Kaczynski
Jaroslaw Kaczynski | Foto: Reuters

A.cz: K čemu směřuje Kaczyński? Co chce s Polskem dělat?

Jaroslaw Kaczyński směřuje k něčemu, co bychom mohli nazvat druhem kulturní revoluce. Jeho nezajímá ekonomika a takové věci, jeho zajímá čistá moc a široce chápaná sféra kultury. On je stoupencem návratu tradičních hodnot v Polsku a chce dokončit výměnu elit. Myslí si, že současné elity v Polsku jsou hluboce nesprávné a že moc mají mít opravdoví vlastenci, jako je on. A nejde jen o politiku, ale o školy, divadla, média a další podobná místa.

Je v dobré situaci, má moc, protože ho všichni poslouchají - prezident, premiérka, strana. Má velmi silnou moc, ale tím, že nemá žádnou politickou funkci, nemá žádnou odpovědnost. Kdyby někdy někdo chtěl obvinit prezidenta v otázce ústavního soudu, tak před státní soud půjde prezident, a nikoli Kaczyński. Je ve velmi výhodné situaci. Nikdy nebyl velkým přítelem liberální demokracie v tom smyslu, že pro vládu většiny jsou jistá omezení. Už když byl premiérem před deseti lety, říkal, že vítězství ve volbách má pro vítěze znamenat veškerou moc a všechny možnosti.

A.cz: Co je nejvážnější změnou, kterou PiS nyní prosazuje? Personální změny v tajných službách či státních firmách jsou přece celkem pochopitelné.

Právě ta změna v ústavním soudu je dosud nejklíčovější, všechny ostatní změny zatím byly podobné tomu, co se v Polsku obvykle při změně vlády děje. Na jedné straně PiS sliboval, že urychlí modernizaci země, na druhé změny, které navrhuje, tak je většinou likvidace změn, které se staly dříve. Bylo zvýšení důchodového věku, teď bude snížení. Děti měli začít chodit do školy v šesti letech, to se ruší (v Polsku dětí chodí do školy od sedmi let - pozn. red). Zavedlo se gymnázium, to se teď také ruší. Byl Národní zdravotní fond (nástroj na financování veřejné zdravotní péče - pozn. red), financování se teď vrátí do rozpočtu. Společným znakem se tak zdá, že PiS má logiku, že všechno bylo udělané špatně z jejich pohledu, tak to zrušíme.

A.cz: Co se bude dít s ekonomikou? Vicepremiéra Morawiece zodpovědného za hospodářství není vidět ani slyšet, šéfové státních firem odcházejí...

Velká část programového prohlášení premiérky Beaty Szydlové se věnovala ekonomice. Ta Kaczyńského nezajímá, takže se ekonomikou bude zabývat premiérka. Klíčovou součástí programu je velký investiční program, ale ne přímo z rozpočtu. Měla by to být různá opatření, která způsobí, že firmy začnou investovat, že jim banky začnou půjčovat, i centrální banka by se měla zapojit. Ale jsou pochybnosti kolem veřejných financí a deficitu.

Oznámené plány jsou totiž velmi nákladné a nejde to dohromady s tím, aby se udržel deficit. To je znervózňující. Navíc o ekonomice vlastně může ve vládě rozhodovat a mluvit pět lidí, ale není vidět nějaká jednotící linka. V den, kdy se v Sejmu jednalo o zvýšení deficitu rozpočtu na příští rok, se k tomu vyjádřili tři lidé z vlády - a každý řekl úplně rozdílnou představu, jak by deficit měl vypadat.

A.cz: A co varšavská burza, jejíž šéf minulý týden rezignoval?

Ta jde dolů především proto, že věci, které PiS oznámila, (ale ještě neudělala), poškozují velké firmy. Bankovní daň míří na banky. Ve volební kampani řekli, že sníží důlní daň na měď a teď řekli, že ji nesníží. Koncern KGHM dostal ránu. Další věc je, že energetické firmy, které jsou v Polsku velmi důležité, budou platit restrukturalizaci uhelných dolů. Banky, KGHM a energetické firmy jsou největší firmy na polské burze. Plus k tomu přidejme celkovou nejistotu.

Rezignace šéfa burzy není úplně nejdůležitějším faktorem, i když ten je důležitý pro strategii rozvoje burzy. Ta trpí tím, že po důchodové reformě penzijní fondy přestaly na burze investovat a najednou tam chybí kapitál. Burza tedy potřebuje někoho, kdo vymyslí novou strategii rozvoje. Krátkodobě tedy odchod šéfa nemá význam na vývoj ceny firem, ale dlouhodobě samozřejmě záleží na tom, kdo tam bude.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 14 minutami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy