"Je to keporkak a měří kolem deseti až 12 metrů. Zatím ale nevíme, zda jde o samce, nebo samici. Nepodařilo se nám ještě určit ani stáří toho tvora," řekl novinářům šéf mořské stranice Gdaňské univerzity Krzysztof Skóra.
Velryby v Baltském moři nežijí
Velryby keporkak dorůstají do 11 až 19 metrů délky a vážit mohou až 40 tun. Obřího tvora, který zabloudil k polským břehům, poprvé rybáři zpozorovali počátkem týdne. Na moře ihned vypluly zvláštní lodě s vědeckými expedicemi, které se snažily savce najít a prozkoumat.
"Velryby nežijí v Baltském moři, protože zde nemají dostatek potravy," tvrdí profesor Jan Marcin Weslawski z Oceánografického institutu Polské akademie věd.
Velryby nejčastěji zimu tráví v tropických vodách, na léto se přesouvají k Arktidě nebo k Antarktidě. Navzdory svých rozměrům jsou dobrými plavci a dokážou se dostat téměř všude.
Letos v lednu asi šestimetrová samice vorvaňovce anarnaka zabloudila z moře po Temži až do Londýna. Tvor ale uhynul na následky pobytu ve sladké vodě.
Keporkak v dobré kondici
"Je možné, že jde o nemocné zvíře, které má problémy s orientací. Může jít také o jedince, který se z nějakých jiných příčin odloučil od stáda," dodal Weslawski. Z pozorování ale vyplývá, že keporkak v Gdaňském zálivu je v dobré kondici.
Podle odborníků patří obří savci k inteligentním tvorům a vědci například zjistili, že právě velryby keporkak při zpěvu složitých písní užívají vlastní syntax či gramatiku. Podle expertů jsou velryby kromě lidí jedinými tvory, kteří využívají hierarchickou strukturu v jazyce.
Hierarchická struktura znamená, že se řeč skládá ze souvětí, tvořených větami, jež zase obsahují slova. Kupříkladu samci keporkaků zpívají písně trvající od šesti do 30 minut. Tyto zvuky se výrazně odlišují v různých obdobích a předpokládá se, že v době páření pomáhají přilákávat samičky.
