Jiný pohled na omikron. Lékařka z JAR mírní obavy a popisuje odlišné příznaky

Video ČTK mk Video, ČTK, mk
29. 11. 2021 12:46
Varianta omikron v minulém týdnu vzbudila obavy po celém světě. Řada států uzavřela své hranice a zpřísnila restrikce. Během víkendu Světová zdravotnická organizace upozornila na to, že i když nová varianta vypadá znepokojivě, na závěry je ještě brzo. Jiný pohled na omikron nabídla lékařka Angelique Coetzeeová, která má z JAR s novou variantou osobní zkušenost. Podívejte se na video.
Život v pandemii - Osobní zkušenost s variantou omicron | Video: Reuters

Coetzeeová v rozhovoru, který nabídla agentura Reuters, popisuje odlišné příznaky u pacientů nakažených nově objevenou variantou. Podle lékařky jsou mírnější než u varianty delta, která v současnosti globálně převládá a v řadě evropských zemí i přes očkování způsobuje větší problémy než loni.

WHO podle svých slov nyní pracuje s technickými odborníky, aby pochopila potenciální dopad této varianty na současná opatření, která mají zabránit šíření nemoci covid-19, včetně vakcín. Zatím nejsou informace, které by naznačovaly, že příznaky spojené s variantou omikron se liší od příznaků jiných variant, jak tvrdí Coetzeeová.

"První hlášené infekce byly mezi univerzitními studenty - mladšími jedinci, kteří mají tendenci mít mírnější průběh nemoci - ale pochopení úrovně závažnosti varianty omikron bude trvat od několika dnů po několik týdnů," uvedla WHO.

Varianta omikron byla poprvé zjištěna v Jihoafrické republice na začátku tohoto měsíce. Mnoho zemí kvůli nové variantě zakázalo lety do JAR a z ní, což rozzuřilo představitele země. Mnozí Jihoafričané mají pocit, že jsou trestáni za svoji transparentnost a usilovnou práci při sledování způsobu mutace viru.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy