Masakr během okupace 1968: Opilý polský voják v Jičíně zavraždil dva Čechy, už 35 let je na svobodě

Martin Novák Martin Novák
3. 7. 2018 5:30
Šlo o jednu z masových vražd během okupace ČSSR v srpnu 1968. Opilý polský voják Stefan Dorna tehdy v Jičíně brutálně a zblízka zastřelil dva nevinné civilisty. Odseděl si poté patnáct let a o tehdejších událostech už nechce s novináři hovořit. "Nevím, nepamatuji se," tvrdí v současnosti.
Hraná rekonstrukce masakru v Jičíně, polský dokument "1968 - Tragedia w Jicinie" (rež. Monika Mazanek-Wilczyńska a Sebastian Ligarski, TVP Historia, 2013). | Video: Telewizja Polska

Praha/Jičín - Bylo jich pět. Vojáků Polské lidové armády, kteří večer v sobotu 7. září 1968 opustili svůj tábor, opili se vodkou a vyrazili do centra Jičína. Se samopaly a ostrou municí.

Ten večer uplynulo osmnáct dní od chvíle, kdy hranice Československa překročilo třicet tisíc polských vojáků. Součásti okupačních sil Varšavské smlouvy, které přišly v noci na 21. srpna zničit pražské jaro.

Polský voják Stefan Dorna na záběrech z roku 1994.
Polský voják Stefan Dorna na záběrech z roku 1994. | Foto: Česká televize, Cesta ke křižovatce, režie: Grzegorz Braun, 1994

Pětice Zdislaw Kowalski, Felix Zajac, Zykmund Zapasa, Wieslaw Czerwonka a Stefan Dorna se blížila po silnici ke křižovatce, které se v Jičíně říká Na Letné. Ve stejnou dobu na ni přicházeli čtyři Češi. Jaroslav Veselý, Vítězslav Klimeš, Bohunka Brumlichová a Jana Jenčková. Šli z kina, kde skončilo promítání.

Na Letné se cesty obou skupin protnuly v jednom z nejděsivějších masakrů okupace roku 1968. Svědci z Jičína vypovídají, že nejprve viděli a slyšeli, jak někdo střílí směrem nahoru. Dva Poláci - Zapasa a Dorna - se hádali mezi sebou a oba stříleli do vzduchu. Pak se najednou Dorna otočil směrem ke skupině Čechů, samopal sklonil dolů a pálil. Janu Jenčkovou a Jaroslava Veselého trefil do nohy, oba se skáceli k zemi. Dalši dva Češi insintktivně padli na také. Dva polští vojáci chtěli Dornu zpacifikovat, tak postřelil i je.

V jakémsi záchvatu zuřivosti začal střílet po všem, co viděl. Na stěny domů, do zahrad, po sloupech pouličního osvětlení. Po dalších lidech i projíždějících automobilech. Pak přistoupil k Veselému, který hlasitě sténal: "Nemám nohu, nemám nohu."

Dorna vyzval vedle něj ležící Brumlichovou, aby ho zastřelila. Odmítla. Tak vstal a nasadil do samopalu plný zásobník. Klimeš a Jenčková využili chvíle, kdy vyměňoval zásobník, a utekli. Dorna namířil zblízka na Veselého. "Co blázníš, vole, já jsem byl taky voják," vykřikl čtyřiadvacetiletý Veselý. Byla to jeho poslední slova, vzápětí Dorna stiskl spoušť.

Video: Výpověď Stefana Dorny v dokumentu ČT "Cesta ke křižovatce" z roku 1994. Pachatel své chování bagatelizuje. 

Česko-polský filmový dokument "Cesta ke křižovatce", režie Grzegorz Braun, Česká televize 1994. | Video: Česká televize

V tu chvíli přibíhali ke křižovatce manželé Oldřich a Zdeňka Klimešovi. Slyšeli výstřely a tušili, že se touto dobou vracel domů jejich syn Vítězslav. Dorna namířil na manžele a vypálil další dávku. Oldřich Klimeš přežil, ale jeho žena Zdeňka byla na místě mrtvá. "Viděla jsem, jak padala. Neměla záda," vypověděla šestadvacet let poté v česko-polském dokumentárním filmu Cesta ke křižovatce Bohunka Brumlichová, která stále ležela vedle už mrtvého Jaroslava Veselého.

Pak dorazil obrněný transportér polské armády. Co se dělo dál, znovu popsala Brumlichová. "Vystoupil jeden z vojáků, strašně řval a do toho, co střílel, kopal. Tloukl ho a kopal do něj tak, že s ním prorazil telefonní budku." Krveprolití si vyžádalo dvě oběti - Jaroslava Veselého a Zdeňku Klimešovou.

Památník obětem střelby v Jičíně 7.září 1968 - Zdeňce Klimešové a Jaroslavu Veselému.
Památník obětem střelby v Jičíně 7.září 1968 - Zdeňce Klimešové a Jaroslavu Veselému. | Foto: Martin Novák

Propuštěn za dobré chování

Dornu Poláci odvezli domů a postavili ho před vojenský soud. Ten vynesl rozsudek smrti. Na popravu čekal vojín jedenáct měsíců, pak mu trest změnili na doživotí. Z vězení psal dopisy, že si nic nepamatuje, že nad sebou neměl kontrolu, žádal o milost. Za dobré chování jej propustili v roce 1983. Před čtyřmi lety ho navštívili dokumentaristé, připravující snímek pro polskou veřejnoprávní televizi TVP se žádostí o rozhovor. O jičínských událostech se nyní jednasedmdesátiletý muž odmítl bavit a spěchal od reportérů pryč do svého domu.

Dvacet let předtím se ale ve filmu Cesta ke křižovatce objevil. K tomu, proč se vůbec vydal do Jičína, řekl: "Měli jsme upito. Najednou se dostavila odvaha a šlo se." Vyslovil se i přímo k tomu, co se dělo na křižovatce Na Letné. "Střílel jsem, pak mám okno. Ve vězení jsem často přemýšlel, jak se to seběhlo. Ale nevím, nevím, nepamatuji se," tvrdil.

Příbuzní Jaroslava Veselého už o tragédii příliš hovořit nechtějí. Deník Aktuálně.cz před pěti lety kontaktoval jeho bratra. Odmítl rozhovor s tím, že už se k události nechce vracet. Synovec Jiří Veselý uvedl, že vidět Dornu ve filmu bylo pro rodinu velkým šokem. V té době ještě žila matka Jaroslava Veselého, ale ta naštěstí film neviděla.

Dalším šokem byla slova některých důstojníků v dokumentu, kteří masakr bagatelizovali s tím, že se takové věci stávají. Včetně polského prezidenta z let 1989 a 1990 Wojciecha Jaruzelského. "Při tak velkém nasazení vojáků se to může stát," říká v dokumentu Jaruzelski.

"Naši chlapci se opili. Dá se říci, že Češi je opili. Naše vodka tam nebyla. Jenom česká. Opilý voják je nepříjemný, agresivní a má strach," prohlásil ke smrti dvou lidí Maksymilian Korzeniowski, v roce 1968 náčelník Operačního oddělení štábu 2. armády PLA (Polské lidové armády).

"Z dobových hlášení vojenské kontrarozvědky víme, že případy pití alkoholu se u polských jednotek občas vyskytovaly, ale nebyl to každodenní jev. To, že se opilo onen večer několik vojáků a opustilo svůj prostor, byl výjimečný exces," řekl Aktuálně.cz polský historik Lukasz Kaminski, který se zabýval událostmi v roce 1968. Podle něj překročilo československé hranice 25 tisíc polských vojáků a je to dodnes největší polská vojenská operace v zahraničí od druhé světové války.

Gomulkova-Brežněvova doktrína

Polští vojáci sice nafasovali ostrou munici do kulometů v tancích i samopalů, měli ale rozkaz ji použít, pouze pokud budou sami napadeni.

Stranické a státní vedení ve Varšavě nejenže Moskvu v rozhodnutí vyslat vojska podporovalo, ale dokonce na ni naléhalo. Polský stranický vůdce Wladyslaw Gomulka nenáviděl generálního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka a jeho tezi o socialismu s lidskou tváří.

"Existují dokumenty, které dokazují, že Gomulka dokonce jako první označil pražské jaro za kontrarevoluci. Pokud se hovoří o takzvané Brežněvově doktríně, tak správně by to vlastně měla být Gomulkova-Brežněvova doktrína," popisuje historik Kaminski s tím, že existuje dochovaný zápis ze zasedání politbyra polských komunistů z července 1968, kde si Gomulka stěžuje, že Brežněv váhá, a že by Polsko dokonce mělo být připraveno operaci provést samo, když to jinak nepůjde.

"To samozřejmě nebylo reálné, ale prohlášení ukazuje, na jakých pozicích polský vůdce stál," dodal pro Aktuálně.cz Lukasz Kaminski.

Historky, které polští účastníci invaze po letech vyprávějí, se příliš neliší od toho, co říkají sovětští vojáci. Nadřízení jim tvrdili, že v Československu je převrat, že do něj vstoupili západoněmečtí vojáci převlečení za turisty a že Češi rozdávají u hranic s Polskem zbraně.

Žádný Čech ale na žádného polského vojáka nevystřelil.

Podívejte se na video ze srpna 1968 v Liberci: Muži házeli na okupanty prkna, ženy lily na tanky vodu.

Záběry ukazují první hodiny okupace v roce 1968 v Liberci. Lidé házeli po tancích, co jim přišlo pod ruku, pomáhali postřeleným. | Video: Zdeněk Měchura
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Porotu benátského festivalu povede režisér Parazita

Porotu letošního ročníku filmového festivalu v Benátkách povede korejský režisér Pong Čun-ho, který natočil oscarový snímek Parazit. "Jako předseda poroty, a hlavně jako neúnavný milovník filmu jsem připraven obdivovat a ocenit všechny skvělé snímky, která budou ve výběru," říká. Jedna z nejstarších a nejprestižnějších akcí ve světě kinematografie se uskuteční začátkem září.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lazio získalo v římském derby skalp třetího AS

Fotbalisté AS Řím v italské lize podruhé za sebou zaváhali. Třetí tým tabulky po předchozí remíze prohrál 0:3 v derby s Laziem, které se posunulo na sedmé místo. Na svého dnešního soupeře už ztrácí jen tři body.

Dvěma góly ke třetímu vítězství Lazia za sebou přispěl Luis Alberto. Skóre otevřel už ve 14. minutě kanonýr Ciro Immobile, Alberto vedení po devíti minutách zdvojnásobil a domácí už zápas až do konce kontrolovali. Španělský záložník skóre v 67. minutě zpečetil druhou trefou.

Italská fotbalová liga - 18. kolo:

Lazio Řím - AS Řím 3:0 (23. a 67. Alberto, 14. Immobile).

Tabulka:

1. AC Milán 17 12 4 1 37:19 40
2. Inter Milán 17 11 4 2 43:23 37
3. AS Řím 18 10 4 4 37:29 34
4. Juventus Turín 16 9 6 1 35:16 33
5. Bergamo 16 9 4 3 40:22 31
6. Neapol 16 10 1 5 34:16 31
7. Lazio Řím 18 9 4 5 30:25 31
8. Sassuolo 17 8 5 4 30:26 29
9. Hellas Verona 17 7 6 4 22:16 27
10. Benevento 17 6 3 8 20:30 21
11. Sampdoria Janov 17 6 2 9 26:28 20
12. Fiorentina 17 4 6 7 18:23 18
13. Boloňa 17 4 5 8 23:31 17
14. Spezia 17 4 5 8 23:32 17
15. Udine 16 4 4 8 18:25 16
16. Cagliari 17 3 5 9 23:34 14
17. FC Janov 17 3 5 9 18:30 14
18. FC Turín 17 2 6 9 26:35 12
19. Parma 17 2 6 9 13:33 12
20. Crotone 17 2 3 12 17:40 9
Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na Děčínsku vzplála vlaková souprava, nikdo nebyl zraněn

Předběžnou škodu 15 milionů korun způsobil v pátek vpodvečer požár vlakové soupravy v Rybništi na Děčínsku. Všichni cestující stačili bezpečně vlak opustit. Na místě zasahovalo pět jednotek hasičů, v 19:15 požár hasiči zlikvidovali. O události informovali hasiči Ústeckého kraje na twitteru.

Podle České televize šlo o spoj společnosti Arriva ze Šluknova do Kolína. "K uhašení soupravy bylo potřeba 20 000 litrů vody. Příčina požáru je v šetření," uvedli hasiči. Oheň propukl před 18:00.

Kvůli požáru byla na trati mezi Děčínem a Rumburkem v úseku mezi stanicemi Rybniště a Jedlová zhruba na tři hodiny zavedena náhradní autobusová doprava.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na palestinských územích se po 15 letech uskuteční volby

Palestinský prezident Mahmúd Abbás v pátek oznámil termín příštích parlamentních a prezidentských voleb. Uskuteční se v květnu a červenci a budou první za 15 let. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž mají volby pomoci vyřešit dlouholetý vnitropalestinský konflikt.

Palestinská autonomie, která má na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu omezenou samosprávu, podle prohlášení Abbásovy kanceláře uspořádá 22. května parlamentní a 31. července prezidentské volby. Konat by měly na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě.

"Prezident nařídil volební komisi a všem státním orgánům, aby zahájily demokratický volební proces ve všech městech vlasti," stojí v prohlášení citovaném agenturou Reuters. Hnutí Hamás vyhlášení voleb uvítalo a vyjádřilo naději, že pomohou ukončit rozkol.

Zdroj: ČTK
Další zprávy