Grafika: Pouze islámské místo? Chrámová hora je stále spjatá i s dějinami a vírou Židů, podívejte se

Rezoluce OSN a Chrámová hora

Jedna z podob konfliktu mezi Palestinci a Izraelem probíhá přes zpochybňování historických vazeb na konkrétní náboženská místa a památky. Tuto strategii využily nyní arabské státy v rezoluci Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která představuje Chrámovou horu v Jeruzalémě jako výhradně islámské místo. Pro jednotlivá místa Chrámové hory, kde stával mnoho staletí hlavní židovský chrám a nyní zde stojí dvě významné mešity, používá rezoluce pouze muslimské názvy. Například Zeď nářků – nejposvátnější místo judaismu – rezoluce nazývá Buráqova zeď. Tento název odkazuje na text Koránu, podle nějž během takzvané Noční cesty vynesl Mohameda do nebe okřídlený kůň Buráq. Celá Chrámová hora je ve skandální rezoluci UNESCO, jedné z odborných organizací OSN, jmenována pouze arabským názvem Harám aš-Šaríf. Zároveň dokument kritizuje Izrael za „provokativní kroky, které narušují posvátnost a nedotknutelnost" oblasti. Chrámová hora sice od roku 1967 spadá pod Izrael, v praxi je ale správa místa v rukou muslimské rady Waqf a Židé se na těchto místech nesmějí modlit. Pro Palestince je východní část Jeruzaléma předpokládaným hlavním městem budoucího palestinského státu. celý text

Přijetí rezoluce s názvem „Okupace Palestiny“ podpořilo na říjnové schůzce v Paříži 24 zemí, šest jich hlasovalo proti, 26 zemí se zdrželo. Proti byly Spojené státy, Británie, Německo, Nizozemsko, Litva a Estonsko. Rusko a Čína patří mezi státy, které rezoluci podpořily. Izrael proti přijetí ostře protestoval a s UNESCO přerušil spolupráci. Jako krok podporující antisemitismus a překrucující historii odsoudily rezoluci židovské organizace po celém světě, ke kterým se přidala i řada křesťanských organizací. Ostrý protest proti rezoluci přijal i český parlament.

Zpochybňování izraelské vazby na Chrámovou horu není úplná novinka. Například v roce 2010 vydalo palestinské ministerstvo informací na webových stránkách studii, podle níž Zeď nářků nemá pro Židy žádný náboženský význam a spadá do majetku muslimů. Po protestech byl pětistránkový text z webu stažen. Ale není výjimečné ani zpochybňování muslimských nároků na Chrámovou horu ze strany Izraelců. V roce 2014 hlavní rabín izraelské armády Rafi Perec uvedl, že v Koránu není o Jeruzalémě ani zmínka a Skalní dóm nemá pro islámskou víru ve skutečnosti žádný význam. Sami muslimové považují přitom Jeruzalém za třetí nejposvátnější místo islámu – po saúdskoarabské Mekce a Medině. celý text

NAHORU

Plán Chrámové hory

Dominantou jeruzalémského Starého Města je Chrámová hora, kde po staletí stával židovský chrám. Nyní je nejvýraznějším symbolem hory a celého východního Jeruzaléma mešita známá jako Skalní dóm.

NAHORU

Staré město v Jeruzalémě

Starobylá část Jeruzaléma, jejíž součástí je i Chrámová hora, je rozdělena na židovskou, muslimskou, křesťanskou a arménskou čtvrť. Celé Staré Město se rozkládá asi na 1 km čtverečním a je obklopeno hradbami.

NAHORU

Čím je Chrámová hora pro Židy, muslimy a křesťany

Judaismus

Západní zeď čili Zeď nářků je nejposvátnějším místem věřících Židů. Je totiž jediným pozůstatkem z hradby kolem Chrámu, který nechal velkoryse přestavět Herodes Veliký na místě menší stavby. Chrám byl místem Božího přebývání. V roce 70 n. l. celý Chrám definitivně zničili Římané. Zmínky o smutečních modlitbách Židů na tomto místě jsou známy již z roku 333 n. l. V současnosti je před Zdí nářků náměstí zvané Western Wall Plaza, které zastává funkci synagogy pod širým nebem a je rozdělené na mužskou a ženskou část. U zdi jsou Židé zvyklí se modlit a do spár ve zdivu vkládají prosby a přání napsaná na papírcích. Židé věří, že Chrámová hora je i místem, kde Abrahám chystat k oběti svého syna Izáka. Podle mnoha rabínů je Chrámová hora v současnosti místem, které bylo rituálně znečištěno, proto je sem věřícím často zakazován vstup.

Islám

Pro muslimy je Chrámová hora třetím nejposvátnějším místem – po Mekce a Medině. Podle sunnitské tradice měl právě odtud, ze skály Moria, vystoupit Mohamed během takzvané noční cesty, o které vypráví súra 17 Koránu (přímo o Jeruzalému ale v Koránu není žádná zmínka). Mohameda měl na cestě do nebe na koni Buráqovi doprovázet archanděl Gabriel. Po dobytí Jeruzaléma muslimy v 7. století se rozhodl chalífa očistit posvátné místo. Tehdy byla odkryta původní skála, posléze postaven Skalní dóm a následně mešita Al-aksá.

Křesťanství

Křesťané mají k Chrámové hoře úctu jakožto místu spojenému s biblickými událostmi, ale výraznější duchovní význam pro ně nemá. Podstatnější jsou pro ně v Jeruzalémě místa spojená s Ježíšovým utrpením a smrtí (chrám Božího hrobu). Podle Matoušova evangelia Ježíš prorocky předpověděl zničení Chrámu: „Pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.“

NAHORU

Chrámová hora - klíčová data

996 př. n. l.

Šalamoun, syn Davida a izraelský král, na vrcholu hory Moria vybudoval jeruzalémský Chrám. Tento první chrám sloužil kultu Izraelců téměř 400 let. Ve velesvatyni byla umístěna Archa úmluvy, truhla obsahující desky s vytesaným Desaterem, Áronova hůl a nádobka s nebeskou manou. Ve svatyni stál například sedmiramenný svícen – menora.

586 př. n. l.

Chrám vypálila vojska babylonského krále Mebukadnesara II., který dobyl Jeruzalém. Následovala deportace a exil židovské elity z judského království do Babylonu.

537 př. n. l.

V tomto roce, asi dva roky po dobytí Babylonie Peršany, dostali Židé povolení k návratu do Judska. Navrátilci v následujících letech pomalu obnovovali Jeruzalém včetně zbudování druhého Chrámu. Proti Šalamounovu chrámu byl již značně menší a chyběla zde Archa úmluvy či Áronova hůl.

19 př. n. l.

Král Herodes Veliký nechal skromný chrám přebudovat na honosnou stavbu z bílého mramoru.

70

Židovské povstání proti římské nadvládě skončilo dobytím Jeruzaléma. Druhý Chrám byl definitivně zničen.

685 - 691

Po dobytí Jeruzaléma muslimy nechal postavit chalífa Abd Al-Málik ibn Marwán na místě někdejšího chrámu Skalní dóm.

705 - 715

Na jižním okraji Chrámové hory byla postavena mešita Al-aksá.

1948

Staré Město včetně Chrámové hory obsadila jordánská Arabská legie. Židé měli v následujícím téměř dvacetiletém období na horu zakázaný přístup.

1967

Izrael se zmocnil Chrámové hory. Izrael si nárokuje nad místem suverenitu, nicméně náboženskou správu předal muslimské radě Waqf.

2000

Na Chrámovou horu vystoupil pravicový politik Ariel Šaron, což se stalo roznětkou pro několik následujících let trvající druhou intifádu.

NAHORU

Arabskými státy prosazená rezoluce UNESCO opomíjí židovské vazby na Chrámovou horu, posvátné místo několika světových náboženství. autoři: Tomáš Kunc, Štěpán Plaček
reklama