Brusel, Berlín - Německo se již řadu týdnů brání myšlence společných evropských dluhopisů, v zákulisí ale jedná s Francií o emisích "elitních" obligací, které by vydávala striktně vymezená skupina hospodářsky nejsilnějších a nejméně zadlužených zemí.
Podle deníku Die Welt by do privilegovaného klubu mělo v budoucnosti patřit také Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Lucembursko. Do konzultací o elitních eurobondech je zapojena také Velká Británie.
Šestice zemí eurozóny má v současnosti nejvyšší rating AAA a společné obligace by tak mohly mít velmi nízký úrok, jen o něco vyšší, než má v současnosti Německo.
Experti odhadují, že by se mohl pohybovat mezi dvěma a dvěma a půl procenty. Pro srovnání - úroky z dvouletých státních obligací Itálie, která začíná být velmi nebezpečně zatahována do dluhové spirály, se minulý týden vyšplhaly na 7,8 procenta.
Z peněz získaných vydáváním elitních eurobondů by byly jednak hrazeny dluhy šestice uvedených zemí, jednak postupně sníženo zadlužení těch členských států eurozóny, které si nedokážou pomoci bez finančních injekcí Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
Smyslem projektu je vytvořit stabilizované jádro eurozóny schopné odolávat tlakům spekulantů na finančních trzích a definitivně zachránit společnou evropskou měnu, která nyní čelí největší krizi ve své dvanáctileté historii.
Stabilizovat "jádro" eurozóny
Spolková vláda ovšem dementuje, že by podobná myšlenka byla nyní na jednacím stole. V pátek měli nicméně o záchraně eura jednat ministři financí Německa, Finska a Nizozemska.
"Neexistuje žádný plán na zavedení elitních euroobligací či bondů o třech áčkách, jak se hovoří v článku (deníku Die Welt)," citoval list mluvčího spolkového ministerstva financí.
Část výnosů z elitních obligací by šla přímo do nedávno posíleného Evropského fondu finanční stability (EFSF), ze kterého by si půjčovaly vysoce zadlužené země, jako je Řecko či Itálie.
"Euro prochází osudovým obdobím, potřebujeme řešení v horizontu nejméně dvou či tří měsíců," řekl listu vysoce postavený diplomat EU, který nechtěl uvést své jméno. Spolková kancléřka Angela Merkelová chce mít konkrétní plán na stole již 8. prosince, kdy se koná vrcholný summit Unie.
Diplomaté ani nevylučují, že bude použit článek 352 unijních smluv, na základě kterého by bylo možné v podstatě ze dne na den vytvořit ochranný val pro nejhůře zadlužené země.
Merkelová doufá, že na summitu bude možné dosáhnout změny evropských smluv a největší dlužníci budou přinuceni ke striktnější rozpočtové disciplinovanosti.
Podle deníku La Stampa vyjednává Itálie, jejíž dluh se mezitím vyšplhal na 115 procent HDP, s Mezinárodním měnovým fondem o půjčce ve výši 600 miliard eur.
Stávající objem EFSF by totiž její dluhy pokrýt nestačil a vláda v Římě se dostává čím dál více pod tlak investorů, kteří přestávají mít o italské dluhopisy zájem.
