Manila - Ještě před měsícem to vypadalo, že se muslimští povstalci na jihu Filipín po desetiletích boje za nezávislost skutečně dočkají vlastního státu, či alespoň hodně velkorysé autonomie, teď je ale všechno jinak.
Filipínská vláda v čele s prezidentkou Glorií Macapagalovou-Arroyovou oznámila, že odstupuje od měsíc staré dohody s Frontou islámského osvobození Morů (MILF), největší z muslimských povstaleckých skupin v zemi.
"Místo ozbrojených skupin bychom náš dialog měli přesměrovat na samotné komunity," nechala se slyšet filipínská prezidentka a dodala, že s povstalci je ochotna jednat pouze o odzbrojení a demobilizaci.
Bolestivý krok
A aby dodala svým slovům na váze, vyslala na jih další armádní a policejní posily, aby tam pomohly obnovit pořádek.
Podle všeho tak prezidentský palác vzal v potaz znepokojení části politického spektra a veřejnosti z možných důsledků dohody, která měla otevřít cestu k vytvoření de facto nezávislého muslimského kvazistátu na jihu Filipín, kde žije většina z asi pěti miliónů muslimských obyvatel jinak převážně katolické 90miliónové země.
„Zrušení memoranda je bolestivým krokem v našem kolektivním úsilí o dosažení dohody s MILF," prohlásila mluvčí prezidentského paláce Lorelei Fajardová.
„(Prezidentka) bude usilovat o vyjednání nové dohody v mezích, které určuje ústava. Prezidentka ale nemůže dopustit, aby oportunistické síly uvnitř MILF přinutily vládu k podpisu jakékoli dohody, i když má za cíl nastolit mír," dodala mluvčí.
Renegáti útočí
Druhý největší filipínský ostrov Mindanao zachvátily v posledních dnech čerstvé boje, které měli iniciovat vzbouření velitelé MILF, frustrovaní tím, že filipínský Nejvyšší soud zablokoval pracně vyjednanou dohodu mezi vládou a jejich organizací.
Čtěte více: Muslimská vlast na jihu Filipín? Zatím ne, říká soud
Čtyři desítky lidí, převážně civilistů, přišly v půli srpna o život, když bojovníci MILF zaútočili na několik vesnic s katolickou většinou na nábožensky smíšeném Mindanau. To mimo jiné zvedlo čerstvou uprchlickou vlnu.
Přestože nejvyšší vedení MILF se od akcí vzbouřených velitelů distancovalo, vládě v Manile evidentně došla trpělivost.
„Prezidentka je znechucena neschopností vedení MILF vynutit si poslušnost ze strany svých regionálních velitelů," prohlásil šéf prezidentčiny kanceláře Eduardo Ermita. „Tato výmluva byla zneužívána už příliš dlouho a je na čase říci dost," dodal.
Na dopadení dvojice renegátů v řadách MILF - velitele Kata a velitele Brava, kteří jsou údajně za nájezdy na vesnice zodpovědní - byla vypsána odměna pět miliónů pesos (téměř dva milióny korun).
MILF: Žádná nová jednání
Na jih země byly zároveň vyslány armádní a policejní posily, které mají pomoci obnovit klid v oblasti. Příměří, které MILF a Manila uzavřely už v roce 2003, sice pořád platí, ale situace na jihu Filipín hrozí znovu přerůst v otevřenou válku.
Tím spíš, že povstalci nechtějí ani slyšet o tom, že by již předjednaná dohoda měla být přehodnocena.
„Nebudeme znovu jednat, to už je za námi. Strávili jsme nad tím tři roky a osm měsíců," reagoval na oznámení filipínské vlády vrchní vyjednavač MILF Mohaqher Iqbal. „Měli dost času si to pečlivě prostudovat, sami souhlasili s podpisem a pak najednou oznámí, že všechno ruší. Co to má být?"
Ozbrojený boj muslimských separatistů, kterým se na Filipínách od dob španělské koloniální vlády říká Morové, probíhá na Mindanau a přilehlých ostrovech s krátkými přestávkami už od druhé poloviny 60.let a za oběť mu padlo přes 120 tisíc lidí.
Čtěte také: Manila řeší muslimský problém. Vsadila na válku
