V první polovině 90. let plnily stránky novin dva válečné konflikty. Bosna a Náhorní Karabach. Ten první se jakž takž podařilo vyřešit dohodou podepsanou v roce 1995 v americkém Daytonu. Karabašský spor dosud ne; válka skončila jen příměřím v roce 1994.
Zprostředkovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes na závěr dvoudenních pařížských rozhovorů mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorním Karabachu sdělili, že nebylo dosaženo žádného pokroku. Spor o území bude znovu na programu v březnu, při jednáních ve Washingtonu.
Arménský prezident Robert Kočarjan a jeho ázerbájdžánský protějšek Ilcham Alijev začali jednat v zámku Rambouillet v pátek. Nejprve se sešli za zavřenými dveřmi, pak následovala separátní setkání s francouzským hostitelem Jacquesem Chirakem. Ten pak dal najevo naději, že jednání by mohla "položit základy následnému urovnání".
Závěrečné prohlášení, jímž nynější kolo jednání vyvrcholilo, oznamuje, že zprostředkovatelé z USA, Ruska a Francie se opět
sejdou "začátkem března ve Washingtonu ke konzultacím a k posouzení podrobností ohledně budoucích jednání s ministry" obou
znesvářených zemí.
Rambouillet už jednou svědkem diplomatických jednání byl: Před šesti lety tam byla podepsána dohoda o dočasné mezinárodní správě v Kosovu.
Arméni jsou optimističtí
Konflikt si vyžádal pětatřicet tisíc mrtvých a téměř milion lidí vyhnaných z domovů.Hořkost na obou stranách karabašské války přetrvává, ale po tak dlouhém klidu zbraní se objevuje i vůle k dohodě.
"Jsem opatrně optimistický. Myslím si, že stojíme na počátku procesu, který povede k usmíření," řekl v předvečer jednání arménský prezident Robert Kočarjan.
Za druhou stranu bude vyjednávat ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Ten je v České republice známý spíše jako bývalý zástupce státní naftařské společnosti SOCAR.
V této funkci na něj "narazil" český finančník Viktor Kožený, který se podle svých slov snažil získat podíl na privatizaci společnosti. Kožený je v USA podezřelý z uplácení Alijeva, a i kvůli tomu je nyní ve vazbě na Bahamách.
Válka na troskách rozpadlého SSSR
Válka o Karabach začala v roce 1988 a naplno se rozhořela po rozpadu Sovětského svazu. Arménie chtěla toto území, osídlené Armény, připojit ke svému státu.
Ázerbájdžán trval na tom, aby Karabach nadále patřil jemu. Po těžkých bojích arménská armáda a karabašská domobrana Ázerbájdžánce porazily a vytlačily z Karabachu.
Dohoda je podle diplomatů hotová
Podle evropských diplomatů už leží text dohody na jednacím stole.
Návrh předpokládá, že se arménské jednotky stáhnou z Karabachu, ale ten zůstane součástí Arménie. Hovoří i o vyslání mezinárodních mírových jednotek.
Náhorní Karabach zůstává i jedenáct let po válce - i na kavkazské poměry - mimořádně chudou oblastí. Nové silnice a budovy tady vyrostly jen díky pomoci příslušníků arménské diaspory ze zahraničí, zejména z USA a Francie.
Arménské síly kontrolují i část Ázerbájdžánu kolem Karabachu.
Kdysi stotisícový Agdam je "městem duchů," naprosto vybydleným.
Region změnila ropa
Na stabilitě v oblasti mají zájem i těžařské společnosti.
Loni otevřený ropovod z Baku do tureckého Ceyhanu, kterým ropa proudí na Západ, prochází jen několik desítek kilometrů od sporného území Karabachu.
Otázkou je, jak případnou dohodu přijme obyvatelstvo obou zemí. Mnoho Ázerbájdžánců chce Karabach zpět a Arméni zase mluví o o tom, že neodevzdají ani píď půdy, kterou dobyli ve válce. #reklama
