Je to jinak, tvrdí vědci. Příliš pohybu podle nich zabíjí

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
4. 4. 2015 22:37
Pro ty, kdo mají cvičení ve fitness centrech jako drogu, to je něco, nad čím by se měli zamyslet, až si budou příště nazouvat tenisky.
"Pokud je nám známo, neexistuje žádná studie, která by dokazovala dlouhověkost maratonských běžců nebo těch, kdo běhají půlmaraton či holdují triatlonu."
"Pokud je nám známo, neexistuje žádná studie, která by dokazovala dlouhověkost maratonských běžců nebo těch, kdo běhají půlmaraton či holdují triatlonu." | Foto: Reuters

Kodaň - Je to vítězství lenochů. Příliš mnoho pohybu působí na člověka stejně neblaze jako sedavý život.

Pro ty, kdo mají cvičení ve fitness centrech jako drogu, to je něco, nad čím by se měli zamyslet, až si budou příště nazouvat tenisky, píše italský deník La Repubblica.

Studie dánských vědců publikovaná na stránkách časopisu Journal of American College of Cardiology ukázala, že ti, kdo provozují jogging s velkým nasazením sil a naběhají mnoho kilometrů, předčasně umírají stejně často jako ti, kdo tráví život na pohovce před televizí.

Jde o nejnovější studii, která se zabývá kontroverzním tématem nebezpečí, jemuž se vystavují ti, kdo provozují příliš mnoho tělesných cvičení.

Nejslavnějším příkladem smrti fyzickým vysílením je případ řeckého běžce Feidippida, který zemřel vyčerpáním poté, co údajně uběhl více než 40 kilometrů z bitevního pole v Marathónu do Atén, aby zde oznámil vítězství nad Peršany. Vědci soudí, že dlouhotrvající a únavné fyzické cvičení může časem ohrožovat srdce.

Dlouhodobé nadměrné fyzické cvičení může být spojováno s vápenatěním koronárních tepen, diastolickou dysfunkcí.

"Dlouhodobé nadměrné fyzické cvičení může být spojováno s vápenatěním koronárních tepen, diastolickou dysfunkcí (stavem, kdy srdeční komora je málo poddajná a její naplnění je provázeno zvýšeným plicním tlakem) a se ztrátou tuhosti tepenných stěn," uvedl hlavní autor studie, lékař Peter Schnohr z kodaňské Frederiksbergské kliniky.

"Pokud je nám známo, neexistuje žádná studie, která by dokazovala dlouhověkost maratonských běžců nebo těch, kdo běhají půlmaraton či holdují triatlonu," dodal.

Zbytečná námaha

Vědci zakládají své závěry na údajích získaných ze studie realizované v Kodani, kde po dvanáct let sledovali 1098 zdravých osob provozujících jogging a 3950 osob se sedavým způsobem života. Než byla studie dokončena, zemřelo 28 běžců a 128 osob neprovozujících žádné fyzické cvičení.

Nicméně úmrtnost u těch, kteří běhali rychlostí alespoň deset kilometrů za hodinu po více než dvě a půl hodiny nejméně třikrát týdně, se nijak nelišila od úmrtnosti osob se sedavým způsobem života. Vědci vyvozují, že ideální pohyb je asi jednu hodinu až jednu hodinu a čtyřicet minut týdně, přičemž tempo má být pomalejší, asi sedm kilometrů za hodinu.

Zkrátka i v případě sportu je třeba vyvarovat se excesům. Příliš fyzické aktivity s vysokou intenzitou způsobuje, že je srdce vystaveno většímu stresu.

Může být narušen srdeční rytmus a z toho se časem může vyvinout atriální fibrilace. Přemíra fyzické aktivity, která se může stát i závislostí, není žádoucí. Není ani pravda, že to vede ke větší ztrátě nadbytečných kilogramů.

Některé další studie ukazují, že k udržení "fyzičky" stačí praktikovat fyzickou aktivitu dvakrát do týdne. Podle studie Cambridgeské univerzity může být nejlepším řešením pro delší život dvacetiminutová denní procházka.

Tým vědců sledoval 12 let více než 300 000 mužů a žen z Evropy. Ukázalo se, že ti, kdo se denně věnovali nějakou tu minutu fyzické námaze, měli až o 30 procent nižší pravděpodobnosti předčasné smrti. Šlo o fyzickou námahu rovnající se procházce rychlým krokem.

Jiná studie vědců z Cambridgeské univerzity ukázala, že stačí 20 minut intenzivního fyzického cvičení týdně k tomu, abychom se udrželi ve formě a zdrávi. Sedavý život vede k rozvoji diabetu, srdečních problémů a některých druhů nádorů.

Philipe de Souto Barreto z Ústavu geriatrie univerzitní kliniky v Toulouse ve Francii je přesvědčen, že stačí půlhodinka vydatného cvičení týdně. Britská Národní zdravotní služba uvádí, že fyzické aktivity má být 150 minut týdně. De Souto Barreto však soudí, že stačí mnohem méně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Jihomoravští policisté zadrželi loni na hranicích se Slovenskem 14 tisíc migrantů

Jihomoravští policisté zadrželi za loňský rok na hranicích se Slovenskem zhruba 14 tisíc nelegálních migrantů, od 29. září, kdy byly zavedené intenzivní kontroly, jich bylo téměř šest tisíc. V lednu už počet zadržených migrantů výrazně klesl díky kontrolám i počasí, řekl v sobotu novinářům jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.

Od neděle kontroly skončí a budou pouze namátkové. Policie bude také nadále monitorovat pohyb na hraničních přechodech, na zelené hranici i situaci v příhraničních obcích. Na ostrahu hranic bude vyčleněno na denní směně 39 policistů, což je zhruba desetina stavu z doby nejvyššího nasazení.

Od neděle bude také možné znovu volně překračovat zelenou hranici. Zjednoduší to situaci turistům, kteří, ač je Česko a Slovensko součástí schengenského prostoru, přes zelenou hranici nemohli.

Drtivá většina, 93 procent, zadržených migrantů byli loni Syřané. "Převážně se jednalo o mladé muže, výjimečně o matky s dětmi. Letos v lednu už to nebyli Syřané, ale například Moldavané," řekl Tržil. 

Další zprávy