Brusel/Praha – Nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker má problém.
Ačkoliv dlouhodobě volá po ženských kandidátkách do své evropské "vlády", drtivá většina členských států navrhuje muže.
Navíc na představitele evropských zemí systematicky tlačí nejen na neformálních, ale také na oficiálních setkáních.
"Je velmi znepokojený, že téměř všichni z navrhovaných kandidátů jsou muži," řekl serveru EurActiv zdroj blízký lucemburskému politikovi.
Fakta mluví jasně. Oficiálně své kandidáty navrhlo 24 států a jen tři z nich - Švédsko, Česko a Bulharsko - chtějí mít za eurokomisařku ženu. Mimo Věry Jourové se do Komise chystá i Švédka Cecilia Malmströmová a Bulharka Kristalina Georgievová.
Zanedlouho se k nim ale přidá i Slovinsko, které dává na výběr hned ze dvou kandidátek. Podle diplomatických zdrojů má největší šanci usednout v Bruselu bývalá premiérka země Alenka Bratušeková.
I kdyby zbývající čtyři země nominovaly ženy, Juncker by stále nemohl být spokojen. Při mnoha příležitostech totiž dával najevo, že Komise se dvěma nebo třemi ženami "nebude důvěryhodná".
Pravděpodobně tedy dojde ke změnám v navržených jménech, o kterých rozhodnou až tvrdá zákulisní vyjednávání. Juncker na ně má čas do začátku podzimu.
Stoupence co nejvyššího počtu žen by mohlo uspokojit, kdyby se stálou předsedkyní Evropské rady, formálně nejvyššího postu v Evropské unii, stala žena.
Požadavek genderové vyváženosti vychází z poměru obou pohlaví ve společnosti.
"Mezi námi je polovina žen. Proto je logické, aby v exekutivním orgánu, kterým Evropská komise je, byly ženy dostatečně zastoupeny," vysvětlil deníku Aktuálně.cz Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty.
Minimálně deset
V předchozí Barrosově Komisi zasedalo totiž devět žen. Číslo o jedno vyšší si vytyčil sám nový předseda.
Mezi nejvýraznější zastánce širokého zastoupení žen patří předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, který se už dříve nechal slyšet, že z Komise nechce "klub gentlemanů".
Schulz tedy na Junckera tlačí a hrozí, že Evropský parlament využije svého práva na zamítnutí nového kabinetu. Může ale jít o dvojí hru.
"Ten tlak je vyvíjen zejména proto, aby předseda mohl říkat, že ho parlament nutí, aby měl v Komisi dostatek žen," míní Janda. "Věřím, že jsou na tom domluveni," dodává.
Vyvažovací matematika by také mohla zasáhnout do výběru dalších důležitých funkcí ve strukturách Evropské unie.
Stoupence co nejvyššího počtu žen by mohlo uspokojit, kdyby se žena stala předsedkyní Evropské rady, tedy formálně nejvyššího postu v Evropské unii.
V této souvislosti se mluví zejména o dánské premiérce Helle-Thorning Schmidtové.
"Jeden z vysokých postů v Evropské unii, tedy vysoký představitel pro zahraniční politiku a předseda Evropské rady, by měl připadnout zástupci z nových členských států a druhý ženě," vysvětluje Jakub Janda.
Jourová do Bruselu
Na ženskou kandidátku - byť po dlouhých tahanicích a neschopnosti koalice dohodnout se - nakonec vsadila i česká vláda.
Současná ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová usiluje o získání portfolia regionálního rozvoje. Podle vládních představitelů má jako žena šanci tento strategický resort, který obhospodařuje evropské dotace, získat.
Pokud by Jourová uspěla, nebylo by to ale pravděpodobně kvůli jejímu pohlaví.
Jedna z překážek pro získání preferované oblasti byla, že silný rakouský kandidát Johannes Hahn, který měl zájem o stejný resort, od svého záměru upustil.
"Podle neoficiálních informací nyní má Rakousko zájem spíše o dopravu. To by znamenalo, že by Věra Jourová neměla přímého protikandidáta na tento post," myslí si Jakub Janda.
Jestli Jean-Claude Juncker vyváží všechny zájmy a podaří se mu sestavit Evropskou komisi tak, jak si ji představuje Evropský parlament a členské státy, se ukáže po prázdninách.
Předseda Komise musí Evropskému parlamentu dodat seznam kandidátů a na přelomu září a října o nich bude přes 750 europoslanců jednat.
