Od konce druhé světové války stojí Japonsko před nejvážnější bezpečnostní hrozbou. Zpráva, kterou v červenci vydala japonská vláda, varuje nejen před Ruskem, ale především před jeho spojencem - Čínou. "Nemůžeme vyloučit, že podobná situace, jako je ruská agrese proti Ukrajině, může nastat v budoucnu i v Indo-Pacifiku, především ve východní Asii," cituje z dokumentu časopis The Diplomat.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to upozorňuje i Masajuki Masuda, který je ředitelem čínské sekce v Národním institutu pro obranná studia v Tokiu spadajícím pod japonské ministerstvo obrany. "Sdílíme s Evropou stejnou hrozbu. Rusko je velká země, dotýká se Evropy a je blízko Japonska," vysvětluje pro Aktutálně.cz. "Moskva sice nepředstavuje bezprostřední hrozbu, mohla by se jí však stát, pokud budou i nadále růst vztahy mezi Kremlem a Pekingem," míní.
Za bezprostřední ohrožení pro Japonsko označuje Čínu. "Popisujeme ji jako největší strategickou výzvu pro naši obranu a mezinárodní systém a pořádek," říká.
Jako příklady územních ambic Pekingu v regionu uvádí například rostoucí počet jaderných hlavic, více čínských lodí ve sporných vodách Jihočínského moře nebo nový zákon, který dává čínským posádkám větší pravomoce. Například mohou vstoupit na cizí palubu nebo ji prohledat.
Aktivnější role v obraně
Kvůli těmto krokům Číny a dění ve světě přehodnocuje japonská vláda po desítkách let svůj postoj k vlastnictví zbraní. Přestože jejich pořizování za účelem vedení útočných akcí zakazuje ústava, administrativa si nově uvědomuje, že je důležité zbraně mít i kvůli odstrašení.
"Ubíráme se novým směrem, ve kterém hrajeme aktivnější obrannou a odstrašující roli," vysvětluje Masuda. Tokio za tímto účelem navýšilo rozpočet na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu a koupilo bojové letouny z italsko-britské produkce.
"Není to jenom pro obranu Japonska, ale i pro naše partnery, včetně Jižní Koreje, Filipín a Austrálie. Každá z těchto zemí je vystavena tlaku Číny. Cílem je vyslat jasný signál, že nikdy nedovolíme, aby silou změnila status quo," popisuje.
"Čínský Putin"
Změna zajetých pořádků v regionu by mohla nastat v případě, kdy by Peking napadl Tchaj-wan - ostrov, na který si dělá územní právo, ačkoliv místní demokraticky zvolená vláda působí už 70 let autonomně. Masuda se domnívá, že samotná invaze Tchaj-wanu, který leží jen 80 kilometrů od Japonska, by jeho zemi neohrozila. Záviselo by ale na okolnostech, při kterých by k tomu došlo.
"Pokud bude veřejné mínění v Číně stále tvrdší a bude vyžadovat kroky proti Tchaj-wanu a tamní prezident Si Ťin-pching nebo komunistická strana budou čelit problémům, tak je možné, že se Si Ťin-pching stane dalším Putinem," uvažuje. Dodává, že už nyní musí čínští komunisté řešit potíže s domácí ekonomikou.
"Neměli bychom být v klidu a vyloučit možnou eskalaci do vojenské operace," upozorňuje.
Japonsko je v obraně zároveň závislé na Spojených státech. Vztah je výhodný i pro Washington, který z asijských států s větší výrobní kapacitou získává zbraně, říká Masuda s tím, že Asie má USA co nabídnout.
"Pokud vytvoříme institucionalizované partnerství, bude pro kteréhokoliv lídra složité takový systém zničit," reaguje na otázku, jestli by vztah mohlo narušit zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Volby v USA se konají v listopadu. "Pokud vyhraje, budeme se muset potýkat s nějakými problémy, ale daleko vážnější situace bude v Evropě," uzavírá.
