Mohli by se vrátit, ale nechtějí. Japonci se i po pěti letech bojí radiace z Fukušimy

Anna Jordanová
6. 3. 2016 16:15
Tokuo Hajakava musel v březnu 2011 - stejně jako statisíce dalších lidí - narychlo opustit svůj domov, a to poté, co ničivé zemětřesení a následné vlny tsunami zapříčinily ve Fukušimě největší jadernou katastrofu od výbuchu atomové elektrárny v Černobylu. Až nyní se mohl vrátit do městečka Naraha, kde dříve žil. Je ale jedním z mála. Většina lidí začala nový život jinde nebo se odmítají vrátit kvůli obavám z přetrvávající radiace. A obviňují vládu, že situaci podceňuje kvůli olympijským hrám, které bude země hostit v roce 2020.
Tokuo Hajakava se vrátil do města Naraha v doposud zapovězené zóně kolem elektrárny Fukušima. "Jen abych viděl jeho konec," vysvětluje.
Tokuo Hajakava se vrátil do města Naraha v doposud zapovězené zóně kolem elektrárny Fukušima. "Jen abych viděl jeho konec," vysvětluje. | Foto: Reuters

Tokio - Příští pátek to bude pět let od chvíle, kdy zemětřesením vyvolané vlny tsunami poničily japonské pobřeží a způsobily jadernou havárii v elektrárně Fukušima, která zamořila široké okolí radiací.

Městečko Naraha leží na okraji dvacetikilometrové evakuační zóny a mělo být výstavním projektem pokusů vlády o renovaci zdevastovaných oblastí.

Zelenou pro návrat lidí vydala už před pěti měsíci, doposud se však z původních 8000 obyvatel vrátilo jen 440, povětšinou seniorů. Ostatně jen dvanácti navrátilcům je méně než třicet.

"Nemohu chtít, aby sem přišel můj vnuk," řekl šestasedmdesátiletý Tokuo Hajakava agentuře Reuters. "Je nemožné město obnovit. I já jsem se vrátil, jen abych viděl jeho konec."

Nový život jinde

Drtivá část evakuovaných během uplynulých pěti let začala nový život jinde a nechtějí vše budovat od nuly, navíc v zdevastovaném městě.

Na rozdíl od jiných dostupných oblastí v okolí Fukušimy nemá Naraha žádné funkční zázemí ani podporu zvenčí. Nejsou tu školy, nemocnice, obchody ani služby. Dočasného ubytování s vyhlídkou na návrat využívá už asi jen desetina lidí. Ti zbylí se odstěhovali jinam, poznamenává agentura Reuters.

Část z těch, kteří museli odejít, se bojí přetrvávající radiace, ačkoliv je vláda ujišťuje, že nebezpečí nehrozí. Oni ale obviňují Tokio, že situaci podceňuje a jen se snaží ukázat nějaký politický úspěch. Důvod? Japonsko má v roce 2019 hostit mistrovství světa v rugby a o rok později letní olympijské hry.

Ministr pro nápravu škod Cujoši Takagi osobně některé z postižených regionů navštívil a povzbuzoval Japonce k návratu. "Zdvojnásobím úsilí v renovaci. Až přijdou zahraniční návštěvníci, řeknou si, že Japonsko je ještě silnější než před tou katastrofou," slibuje.

Jím vedený úřad nedávno oznámil, že počet dočasně evakuovaných klesl ze 470 000 na zhruba polovinu. A že kromě nejhůře postižených míst budou všechny oblasti bezpečné nejpozději do šestého výročí katastrofy v roce 2017.

Ať sem přijdou žít

Místní však ministrův názor nesdílejí. "Pokud si politici myslí, že je zde bezpečno, ať sem přijdou žít," řekl deníku The New York Times bývalý farmář Nekini Hasegava, který dnes stojí v čele 3000 odpůrců návratu. "Vláda chce jen ukázat, že celá jaderná katastrofa je pryč, a přitáhnout pozornost k olympiádě."

Navrátilci v Naraze pravidelně provádějí vlastní měření radiace a ani nic nepěstují jako dříve. Většinu času pomáhají s úklidem a opravami nebo staví novou zeď proti možné další tsunami. Nebo - jako Tokuo Hajakava - bojují proti novému jadernému programu vlády, která loni obnovila provoz v jaderné elektrárně Sendai i přes silné protesty veřejnosti.

 

Právě se děje

Další zprávy