Brusel - Evropské státy debatují o plánu společného úložiště vysoce aktivního jaderného odpadu ve východní Evropě. Jediná lokalita by mohla pokrýt potřebu mnoha zemí, které mají jen málo jaderného odpadu a budování vlastního hlubinného úložiště by pro ně nebylo ekonomicky výhodné.
Podle britského deníku Times, který o plánu informoval, je mezi kandidáty například Slovensko. Debatu mezi sebou vede pracovní skupina rodící se Organizace pro vývoj evropského úložiště (ERDO). Vedle našeho východního souseda jde také o Slovinsko, Litvu, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Nizozemsko a Itálii.
Další jednání pracovní skupiny organizace, jejímž členem Česká republika není, by se mělo uskutečnit v květnu. Evropská komise by dle Times mohla dát projektu zelenou ještě tento rok. Konečné slovo však budou mít jednotlivé státy.
Ekonomické i geologické výhody
Vysoce aktivní jaderný odpad z jaderných elektráren a lékařských zařízení je třeba skladovat v bezpečných a izolovaných podmínkách po desítky tisíc let.
V současné době není žádné hlubinné úložiště, které by mohlo sloužit takto dlouhou dobu, ve světě v provozu. Nejdále jsou Švédové, kteří už rozhodli o jeho lokalitě, a Finové, kteří již začali stavět. Vyhořelé jaderné palivo je zatím všude ukládáno v meziskladech, v Česku přímo v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany.
Výhody společného úložiště pro evropské státy, které nemají velký počet jaderných elektráren, by byly jak ekonomické, tak ryze praktické povahy. V některých státech by totiž bylo vybudování hlubinného úložiště mimořádně obtížné.
"Každý stát se musí postarat o své jaderné programy. A nejde jen o vyhořelé jaderné palivo, ale také o odpady z lékařství (např. rentgenová diagnostika chorob - pozn. red.). Nemluvíme tak jen o státech, které mají jadernou energii, ale o všech státech," řekla Aktuálně.cz předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.
"Pokud si každý stát bude stavět vlastní trvalé úložiště, bude to mnohonásobně náročnější. Některé rovněž nemají ty správné geologické podmínky," dodává Drábová.
Ekonomika versus zodpovědnost
Například postavení hlubinného úložiště v Nizozemsku, které má jeden nukleární reaktor, by stálo dvě miliardy dolarů. Bulharsko, Slovensko a Rumunsko mají po dvou jaderných elektrárnách. Litva svou jedinou uzavřela na konci minulého roku.
O konci italských jaderných elektráren rozhodlo referendum roku 1990, tedy krátce po černobylské havárii. Žádnou nemá ani Polsko. Jak Polsko, tak Itálie však výstavby jaderných bloků plánují.
Nizozemsko vlastní podle Times jen 30 metrů krychlových vysoce aktivního jaderného odpadu, zatímco Velká Británie 1900 metrů. Evropští jaderní giganti Británie, Francie a Německo každý připravují vybudování vlastních hlubinných jaderných úložišť. Vývoz jaderného odpadu v těchto zemích také zakazuje zákon.
Česko v současné době členem pracovní skupiny ERDO není.
"Důvod je jednoznačný. Máme tu dobré geologické podmínky a vlastní program vyhledávání lokality. Je nyní vytipováno šest lokalit a připravujeme geologický průzkum, který doufáme začít v příštím roce," říká Jiří Slovák, vedoucí oddělení přípravy hlubinného úložiště Správy úložišť radioaktivních odpadů ČR (SÚRAO).
"Jedním z důležitých kritérií bude souhlas vytipovaných obcí, doufáme, že jim za to budeme moci podobně jako běžní investoři něco nabídnout: motivační program s přímými investicemi ze státního rozpočtu," tvrdí Slovák.
Podle něj hledají "všechny země řešení na vlastním území" a ekonomické zřetele společného úložiště by neměly převážit nad zodpovědností při nakládání s jadernými odpady. "Je to otázka zodpovědnosti hledat řešení u nás. Nemít vlastní řešení také znamená nemít dobrou pozici pro případná jednání," domnívá se.
Kdo si vytáhne černého Petra?
Problémem projektu evropské lokality bude bezesporu vybrat stát, na jehož území nakonec vznikne. Zatím nikdo zájem neprojevil. Podobně jako v případě českých obcí by tady měla pomoci vidina finanční kompenzace.
Drábová je však v konečném důsledku pesimistická.
"ERDO nemá žádné rozhodovací pravomoci a bude o tom muset rozhodnout stát, kde to bude. Přestože by to bylo logické řešení, nedovedu si upřímně představit, že se - a to v horizontu desítek let - objeví evropský politik, který by dokázal tuto ideu občanům prodat," myslí si šéfka (SÚJB).
