V terénu, kde je obtížné vést válku. Ve výšce kolem tří tisíc metrů.
I proto se vleklému konfliktu obou zemí přezdívá válka na střeše světa. Pákistánští vojáci mají svá stanoviště až na ledovci Siačen, pět tisíc metrů nad mořem.
Krize z minulého týdne se zklidnila tím, že Pákistán vydal Indii zajatého pilota a Dillí se rozhodlo za sestřelení svého letadla nemstít. Kolotoč akcí a reakcí se tak zastavil.
Televize CNN však ve své analýze upozornila na typický rys pákistánsko-indických vztahů. Situace se může kdykoliv drasticky a velmi rychle vyhrotit.
Indie má početní převahu téměř ve všem. V lidech, výzbroji, penězích i území.
Podle obvykle přesných a ověřených údajů Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) činí roční indický rozpočet na obranu více než 60 miliard dolarů, zatímco pákistánský se pohybuje kolem 10 miliard. Indie má v aktivní vojenské službě tři miliony mužů, Pákistán jeden milion.
Zastaralé letectvo
Čísla samozřejmě neříkají vše. Výhodou Pákistánu je fakt, že má podporu Číny. Kupuje čínské zbraně, sám v čínské licenci vyrábí letadla JF-17. Indie má zastaralé letectvo, což ukázala právě přestřelka v Kašmíru. Sestřeleným strojem byl starý sovětský MiG-21.
Ještě letos ale indické armádě dodá šestatřicet kusů stíhaček Rafale francouzská firma Dassault Aviation. Indie kromě Ruska nebo Spojených států nakupuje stále více vojenské techniky také v Izraeli.
Pro Pákistánce jsou klíčovým odstrašujícím prostředkem jaderné zbraně. Indii neporazí, ale mohou jí způsobit takové ztráty, za jakých by pro ni válka byla neúnosná. SIPRI odhaduje, že obě země mají shodně kolem 130 až 150 jaderných hlavic.
Islámábádu mají sloužit hlavně k zastavení postupu indických jednotek v případě vypuknutí války se sousedním východním rivalem. Tyto malé atomovky je ale samozřejmě také snadnější přesouvat, ukrývat a použít. Jsou ideální zbraní pro teroristy toužící po spektakulárním útoku.
Nebezpečné jaderné zbraně
V pákistánské armádě i zpravodajské službě ISI jsou lidé, kteří s islamistickými organizacemi, jako jsou al-Káida nebo některé místní skupiny, sympatizují a nepochybně by neměli problém jednu takovou bombu svým souvěrcům "zevnitř" zprostředkovat.
Zatímco Indie deklarovala, že nikdy nepoužije atomové zbraně jako první, Pákistán něco takového nikdy neslíbil.
Když 28. května 1998 Pákistánci úspěšně otestovali pět zkušebních atomových náloží na střelnici v provincii Balúčistán na jihu země, tehdejší premiér Naváz Šaríf nadšeně prohlásil: "Srovnali jsme skóre." Indie svůj úspěšný test provedla sedmnáct dní předtím.
Tehdy deník Times of India napsal: "Je fascinující, jak jaderný test sjednotil národ, který se jindy neshodne na ničem."
