Reykjavík – Island byl ještě před pár dny považován za zemi s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě. Alespoň podle statistik Organizace spojených národů.
Během několika týdnů se však životní realita velké části populace ostrovního státu změnila. Nyní zemi vládne nejistota, nespokojenost, deprese a dluhy.
Typickým příkladem je podle serveru CNN pětadvacetiletá Audur Elin Sigurdardottirová, která ještě donedávna žila "islandský sen“. Se svým přítelem si pořídila dům a dvě auta - na půjčku.
Na splácení hypoték a financování jejího života ji stačil jeden pracovní poměr na plný úvazek a druhý částečný.
"Dnes žiji s mojí mámou, mám tři práce, a přesto své dluhy nestíhám splácet,“ cituje jí server CNN.
Islandský finančnický kolaps není jen bankovní katastrofou, stejně či spíše ještě více ničí životy Islanďanů a převrací je naruby.
V loňském roce, kdy OSN vyhlásila ostrovní stát za nejlepší zemi k životu, zažíval akciový trh strmý vzestup a Islanďané požívali výhody jedné z nejsilnějších kupních sil na světě.
Dnes je nejstabilnějším a nejvýdělečnějším zaměstnáním poprvé po desítkách let opět rybaření, tresky jsou tak na Islandu prakticky symbolem jistot a prosperity.
Nezastavitelné gejzíry dluhů
Největším problémem je pro většinu postižených lidí fakt, že si hypotéky a úvěry pořizovali v zahraničních měnách kvůli výhodnému kurzu, který poskytovala silná islandská koruna.
Na Islandu se pro tyto půjčky zažil název "MyntkÊorfulÄan", volně přeloženo jako "koš s penězi".
Po strmém propadu islandské měny se však lidé, kteří si takto půjčili peníze, ocitli ve zdánlivě neřešitelné situaci.
Narychlo a levně proto začali odprodávat majetek, na který si půjčili, což paralyzovalo jak trh s nemovitostmi, tak i s automobily, díky čemuž se krize rozšířila do celé společnosti jako řetězová reakce.
To serveru CNN dosvědčil i prodejce aut Kolbeinn Blandon. Ve svém salonu před příchodem krize prodával okolo 150 aut měsíčně, během října však prodal pouhých osm.
"Lidé si auta pořídí daleko levněji, nová a dražší tady v salonu prostě jen stojí a práší se na ně,“ řekl Blandon.
Velkou část vozů se proto chystá převézt zpět na kontinent, přičemž doufá, že momentálně silné euro mu náklady na převoz vykompenzuje.
"Dvojka vína“, to je jediný luxus
Jediným luxusem, který si tak dnes velká část populace 320 tisícového státu může dopřát, je sklenička vína večer po práci, jak přiznal přítel Sigurdardottirové.
Mezi Islanďany každým dnem roste zloba, kterou směřují dvěma směry – na politiky a na bankéře, kteří problém nechali dospět do současného stadia.
Jednadvacetiletý školní pracovník Olafur Sigurdsson je obviňuje z toho, že se před problémy skrývali za zavřenými dveřmi.
A to přesto, že již několik týdnů vystupují politici velmi často v televizi, podle Sigurdssona však "mluví z cesty“.
"Tito lidé jdou do televize, kde na jejich tvářích můžeme vidět, jak jsou bezmocní,“ shrnul situaci.
