Teherán - Íránci dnes s napětím sledovali projev nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího.
Při modlitbě na teheránské univerzitě reagoval poprvé veřejně na masové protesty, které propukly po pátečním opětovném zvolení Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem.
Chameního projev byl dopředu označen za signál, jak bude režim dál postupovat. Zda nabídne protestujícím kompromis nebo zda nepokoje zadusí silou.
Vůdcova řeč se zpočátku nesla spíše ve smířlivějším duchu. Vyzval Íránce ke klidu a usmíření. Na místě jeho projev sledoval i prezident Ahmadínežád.
Pak ale nasadil tvrdší tón a prohlásil, že nepřátelé Íránu se snaží podkopat legitimitu islámské republiky zpochybnění výsledků voleb.
Zvolení Ahmadínežáda vyvolalo největší protesty od svržení šáha a nastolení nynějšího režimu v roce 1979. Kritici tvrdí, že výsledky byly na pokyn z vyšších míst zfalšovány, protože Chameneí si přál za prezidenta Ahmadínežáda.
Nejvyššího vůdce ale v dnešním projevu popřel, že by do voleb jakkoliv zasahoval. "Lidé sami rozhodli," prohlásil. Připustil že jeho pohled na domácí a zahraniční politiku je bližší názorům Ahmadínežáda než názorům ostatních kandidátů.
Vítězství Ahmadínežáda označil za nezvratné a definitivní. Vyzval k ukončení pouličních demonstrací, které podle něj stejně výsledky voleb nezmění.
Mezi opozicí panují obavy, aby režim nenasadil na potření protestů radikální ozbrojené složky. Jednotky Islámských revolučních gard nebo takzvaných basídžů, kteří v poslední instanci podléhají rozhodnutím Chameneího.
Oficiálně poražený kandidát Mír Hosejn Musáví svolal na zítřek další velkou demonstraci do Teheránu. Velké protesty se konají i v jiných městech.
Podle nepotvrzených zpráv je vedení režimu názorově rozdělené a někteří vlivní muslimští duchovní se stavějí proti Chameneimu i Ahmadínežádovi.
Sporné výsledky má posoudit takzvaná Rada dohlížitelů. Musáví ale dopředu avizoval, že přepočítání hlasů ani přezkoumání výsledků nebude k ničemu, protože Rada je zaujatá ve prospěch Ahmadínežáda. Musáví proto chce nové volby.
Podle řady znalců Íránu a analytiků už spor dávno přerostl rámec voleb a jde o to, jak se bud dál země vyvíjet. Zda povládnou militantní, radikální stoupenci islámské revoluce nebo umírněnější křídlo, volající po pragmatickém přístupu v ekonomice i zahraniční politice.
Duchovní vůdce je v íránském systému nejvyšší autoritou, nadřazenou prezidentovi. Není volen ve volbách, ale vybírán konsensem mezi nejvlivnějšími muslimskými duchovními.
