Podle dohody se světovými mocnostmi smí Írán disponovat 300 kilogramy obohaceného uranu. Od jaderné dohody loni odstoupily Spojené státy a Írán se letos rozhodl začít ji vypovídat.
Íránští představitelé v posledních dnech upozorňovali, že Írán se blíží dosažení povoleného limitu. Jeho překročení potvrdil íránský ministr zahraničí Zaríf a vzápětí také MAAE. "Agentura 1. července ověřila, že celkové íránské zásoby obohaceného uranu přesáhly 300 kilogramů," citovala agentura AFP mluvčího MAAE. Generální tajemník MAAE Jukija Amano o tom podle mluvčího informoval radu guvernérů agentury.
"Naším dalším krokem bude obohatit uran nad limit 3,67 procenta, který stanoví dohoda," uvedl šéf íránské diplomacie Zaríf. "Evropané nenaplnili své sliby, že podle dohody uchrání íránské zájmy," dodal.
Uran obohacený na 3,67 procenta je považován za vhodný pro generování jaderné energie pro civilní využití, obohacování nad tento limit by tak podle agentury Reuters mohlo být vnímáno jako první krok na cestě k výrobě jaderných zbraní. Írán nicméně dlouhodobě odmítá, že by chtěl vyvinout atomovou bombu. Přejít z 20 procent k 90 procentům, potřebným pro výrobu zbraní, je rychlejší než zvýšit obohacování z 3,67 procenta na 20, uvedla agentura AP.
Letos v květnu Írán oznámil, že některé závazky přestane plnit, a dal ostatním signatářům jaderné dohody (Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně) dva měsíce na to, aby ochránili íránské hospodářství před dopadem obnovených amerických sankcí, které poškozují íránskou ekonomiku. Mocnosti však íránské hospodářství před dopadem sankcí podle sdělení Teheránu neochránily.
Některé závazky, jako je vývoz obohaceného uranu, Írán přestal plnit už v květnu. Jde o dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí Írán podle dohody mít 300 kilogramů, a zásob těžké vody, jejíž limit je stanoven na 130 tun. Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí pak v červnu řekl, že země už produkci nízko obohaceného uranu čtyřikrát znásobila.
Kamálvandí také řekl, že Írán se přestane při obohacování řídit dohodou a "zvýší úroveň obohacování podle potřeby" nad úroveň 3,67 procenta. Írán podle něj potřebuje uran obohacený na pět procent pro jadernou elektrárnu v Búšehru a na 20 procent pro výzkumný reaktor.
Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů. Tu v poslední době vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se přihlásil Írán.
